Šifry a řešení

První tajenka se skrývá v textu. Jedna z nápověd praví, že zvířata odkazují svými zvuky na jiná. Procházíme tedy text a když narazíme na nějaký zvuk, “teleportujeme” se podle něj na příslušné zvíře (např. HÚ nás pošle na sovu). Z takto čtených útržků vzniká smysluplné souvětí, z něhož se dozvíme, že máme číst jen za nečtyřnohými, jinak začneme cyklit, načež se text sám do sebe zacyklí. Podíváme se tedy na části textu za zvířaty, která mají jiný počet nohou než 4. Opět vzniká souvislé souvětí, které říká, že část druhé šifry nalezneme přesně uprostřed mezi místy za ovcemi. Ovce jsou v textu právě 2, místa za nimi jsou Měnínská brána a Kapucínská krypta. Přesně na půli cesty mezi nimi se nachází kout Římského náměstí na ulici Františkánská - tam je skutečně první část druhé šifry.

Druhou tajenku lze získat pouze ze zvířat a jejich zvuků. Pokud si nakreslíme šipky mezi zvířaty podle toho, jak na sebe svými zvuky odkazují (např. dělá-li dudek BRUM, uděláme od něj šipku k medvědovi), získáme graf (viz obrázek). Toto schéma může být někomu už teď povědomé - je to morseovkový strom (je i na šifrovacích pomůckíách Chlýftýmu, na které upozorňuje reportáž Maštěných ředkviček). Jeden z dalších hintů prozradí, že zvířata dělají krátké a dlouhé zvuky - takto přiřadíme zvířatům tečky a čárky. Každé zvíře tedy získá své písmeno (dle pozice ve stromu) a těmi nahradíme výskyt zvířat v původním textu.

UPROJEKTILUNANAMSWOBODY

Šifra je tvořena dvěma částmi - tvrdým papírem s čárami a ohebným zrcadlovým páskem. Na papíře je osm křivek nakreslených tlustou čarou a osm zvláštních objektů nakreslených tenkou přerušovanou čarou. Stejný počet tlustých křivek a čárkovaných objektů nám napovídá, že by se měly párovat. Zatím ale nevíme jak. Tvrdý papír zřejmě naznačuje stříhání či ohýbání. Zkusme tedy přijít na účel zrcadlového pásku. Postupným přiložením jeho delší hrany k tlustým křivkám zjistíme, že délka pásku přesně odpovídá délce tlustých křivek. Pásek je přitom kolmo k papíru a jeho povrch může fungovat jako zrcadlo. Takže máme něčím svítit? Čelovkou, vždyť ji každý máme! Ale odkud? Odpověď nacházíme při zpětném pohledu na čárkované objekty. Ty jsou vždy tvořeny dvěma rovnoběžnými a jednou šikmou úsečkou, jež je prodloužena o malou šipku. Ta naznačuje, že máme svítit ve směru šikmé úsečky. Nyní již se odvážíme stříhat - rozstřihneme přerušované čáry a vzniklé proužky u základny ohneme kolmo k hlavnímu papíru. Tím vzniknou jakési stojánky, které určují směr svícení. Nyní je třeba utvořit páry ze stojánků a tlustých křivek - při pohledu přesně ve směru šikmé horní strany stojánku uvidíme tlustou křivku, ke které tento stojánek patří. Pro jistotu to ověříme na druhé kopii šifry, kterou jsme nerozstříhali - přímka vzniklá protažením šikmé strany stojánku ve směru šipky se s přímkou vzniklou spojením konců přerušované čáry (základna stojánku) protne přesně na správné tlusté křivce.

Nyní stačí přiložit co nejpřesněji pásek k tlusté křivce a posvítit přesně ve směru šikmé horní strany příslušného stojánku. Maštěné ředkvičky radily, že máme svítit raději více zdálky. A skutečně. Před zrcadlem se objevila výrazná světelná stopa, v níž se koncentrují odražené paprsky. Dle rady Maštěných ředkviček se nebojíme kreslit světelné stopy na papír a postupně tyto tvary interpretujeme jako písmena. Jen je třeba si uvědomit, že některá písmena jsou tvořena dvěma částmi (S,K).

CESKA3

Pro zajímavost: stejný efekt můžeme pozorovat například na dně válcového hrnečku postaveného na stole v kuchyni. Velmi zjednodušeně řečeno - paprsky dopadající z okna do hrnečku se od jeho stěn odrážejí a na dně se koncentrují podél čáry, která se matematicky jmenuje “obálka soustavy rovinných křivek”.

Kaňka má celkem 27 výtrysků, z toho 18 nepřerušených a 9 s kapkou. Malý bílý křížek umístěný ve středu kaňky napovídá, že je třeba měřit velikost výtrysků. Pomocí kružítka se rychle ukáže, že určité trojice výtrysků mají stejnou velikost (měřeno od bílého křížku po nejvzdálenější bod výtrysku). Můžeme tedy sestrojit soustředné kružnice, které nám tyto trojice lépe rozliší. Po nakreslení kružnic je hned vidět, že jejich poloměr se mění ekvidistantně a zároveň jsou v každé trojici dva výtrysky nepřerušené a jeden s kapkou. To funguje jako potvrzení správnosti postupu. Měřením úhlů mezi stejně velkými výtrysky zjistíme, že jejich hodnoty ve stupních jsou dělitelné 45 (až na jednu výjimku u třetí největší kružnice, kdy jsou dva výtrysky blízko u sebe).

Pak už není daleko k nápadu, že každá trojice výtrysků kóduje jedno písmeno v semaforu - nepřerušené výtrysky znázorňují ruce, kapka představuje hlavu vysílajícího (semafor ostatně metaforicky napovídala i světla v krytu, kde se šifra vyzvedávala: střídala se zde pravidelně červená, oranžová a zelená světla). Semaforová písmena stačí přečíst v pořadí dle velikosti výtrysků, jimiž byla znázorněna.

LAZARETNI

Šifru jsme si interně pojmenovali jako Pověrčivá. Na šifře je vyobrazena lednička, na ledničce tabulka. Uvnitř tabulky vidíme šedé znaky, které vypadají jako morseovka: čárky, tečky, oddělovače. Vlevo od tabulky jsou obrázky, nad tabulkou také. U obrázků nad tabulkou je naznačeno, že “spadnou” dolů. Pokud bychom obrázky nechali pouze kolmo spadnout na dno tabulky a četli cestou morseovkové znaky, nic nám nevyjde - což asi není překvapivé, vždyť jsme s obrázky vůbec nepracovali. Musíme si všimnout toho, že obrázky v sobě skrývají méně či více známé pověry, které se vážou ke štěstí, nebo smůle (pavouček nosí štěstí, černá kočka smůlu, padající hvězda štěstí, šlápnout na kanál smůlu atd.) Každý obrázek tedy v sobě má příznak štěstí nebo smůly. Dobré je si v tuhle chvíli uvědomit, že to také můžeme chápat jako kladný, či záporný příznak. Od toho už je jenom krůček k tomu zredukovat obrázky na pouhá plus a mínus - a nechat se inspirovat ledničkou, na kterou se často přichytávají obrázkové magnetky. Obrázky, které “padají” dolů, jsou na každém patře odpuzeny či přitaženy o jedno políčko vpravo či vlevo (pokud to lze; kolmé čáry občas působí jako zarážka a obrázek se neposune), stejné znaky se odpuzují, různé přitahují (klasický princip magnetu).

Potvrzením kroku je fakt, že když tímto způsobem “prosypeme” všechny obrázky až na dno, opět se seskládají do řady, pouze v jiném pořadí než nahoře. Zbývá poslední krok: do dolního řádku připíšeme každému obrázku morseovkové znaky v pořadí, v jakém je obrázek během svého pádu potkával. Vyjde nám souvislý morseovkový text.

KOSTELNAMREPUBLIKY

První věc, kterou lze udělat s křížovkou, je její vyluštění. I v případě této šifry je to správný krok. Křížovka lze vyluštit celkem jednoduše, ale co dál? Všímáme si různých počtů - polí s legendou je 29, mřížka má rozměry 9 x 9 a vyskytuje se v ní právě 9 různých písmen! A,E,I,O,K,P,R,T,V a žádné jiné. V žádném řádku ani sloupci se žádné písmeno neopakuje, což už je téměř jisté podezření na sudoku s písmeny místo čísel. Sudoku lze také vyluštit velmi snadno, ale doplněná písmena stále nic nedávají. Jediná informace jde nejspíše získat už jen s polí s legendou. Takže máme 29 párů: doplněné písmeno + pole s legendou. Můžeme si všimnout, že v textu jednoho políčka se vyskytuje doplněné písmeno právě jednou.

Čteme jednoduše písmeno hned za ním, žádná záludnost už tu skryta není. Konečně dostává smysl i místy šroubovaný text - například “zkratka jednoho z toP Významných souhvězdí zimní oblohy”, kde se za jediným výskytem písmene P muselo nacházet V… Tajenka má 29 písmen a odkazuje severním směrem na hřiště nad vlakovým tunelem. To sice v některých mapách není, ale tunel je jednoznačný a není tak dlouhý.

Transpoziční šifra interně zvaná též Komentátor. Počet slov odpovídá počtu políček tabulky a úvodní písmena slov mají docela zajímavou frekvenci s větším množstvím samohlásek, než by bylo v normálním textu obvyklé. Obrázky v tabulce mají připomínat dresy. Jednotlivé souvislé sekvence v textu oddělené čárkou lze přiřadit k nějakému sportu, přičemž platí, že například fotbal má takových sekvencí více. Skrytou nápovědou může být počet hráčů, kteří daný sport hrají za jeden tým - zmiňovanému fotbalu lze tedy přiřadit 11 slov, hokeji 6, tenisové čtyřhře 2.

Všimneme si, že četnosti jednotlivých dresů v tabulce odpovídají této četnosti (máme 11 slov odpovídající fotbalu, v tabulce nalezneme 11 stejných dresů). Přeskupíme tedy úvodní text tak, aby slova příslušejícím konkrétním sportům, přišla na konkrétní dresy a přečteme první písmena slov.

AMFITEATRCERTOVAROKLEJVODZSBLAZKOVA

Časově náročná šifra. K vyřešení šifry budeme potřebovat nejen tištěnou část, ale i pravítko 40 cm a matičky, které jsme dostali od organizátorů. Text na šifře ve tvaru obvodu matičky je klíčem, text uvnitř tištěné matičky vlastním kódovaným textem. Musíme si všimnout, že sekvencí po obvodu je 26. Zároveň z analýzy plyne, že čísla, která se na obvodu vyskytují, by se dala přeskládat do spojitého řetězce (začínáme 0,0 - 16,9 atd.) Všimneme si také, že sekvence mají pouze “trojnou” velikost, která odpovídá rozměrům matiček (vzdálenosti od vnější hrany k hraně). A celková délka celého spojitého řetězce odpovídá délce pravítka. Můžeme si tedy přímo na pravítko nakreslit 26 kolonek (šuplíčků), každá z nich ve velikosti jedné ze 3 matiček. Tyto kolonky můžeme ohodnotit písmenem z abecedy - pochopitelně nikoliv a-b-c-d…, nýbrž podle toho, jak jsou za sebou intervaly uvedené na šifře (všimněte si, že řetězec má v levém horním rohu začátek - mezi sekvencemi tam chybí středník). Získáme tedy pravítko, na němž máme zanesenou celou abecedu v přeházeném pořadí.

Zbývá poslední krok, který využije nejen tvaru matiček, ale i jejich hmotnosti (a také hmotnosti pravítka) : umístíme vždy na pravítko tři matičky podle textu uvnitř (všimněme si, že většinou umísťujeme různě veliké matičky) a zkoumáme, kde má celý objekt těžiště. Těžiště vyjde vždy doprostřed jiného “šuplíčku”, jehož abecední hodnotu již známe. Pozor, chybou by bylo snažit se odečíst hodnotu písmene hybridním způsobem na milimetrové ose míněno od 1 do 26 cm) - tu jsme jednak již využili pro namapování matiček, za druhé na 40 cm pravítku by to dost těžko mohlo fungovat - těžiště by až příliš často muselo být příliš vlevo, a za třetí pokud jsme si namapovali šuplíčky kvůli kladení matiček, je logické použít stejný způsob i pro četní tajenky.

KOPECOBESENKA

Plechovky naznačují, že cosi máme vylít barvou, dál vidíme na papíru pouze různé čáry. Analýzou lze zjistit, že se některé skupiny opakují, lze rozdělit čáry na jednotlivá políčka (každé políčko má k sobě právě jeden kyblíček). Vypadá to na nějakou substituci (vzhledem k opakujícím se “znakům”), jenže co dál? Cesty k řešení vedou dvě: ta složitější by spočívala v inženýrském přístupu, kdy bychom si začali jednotlivá “políčka” skládat na sebe a zjišťovat jejich bližší podobnosti (kde všude končí čáry?) - tímto způsobem bychom se mohli dostat k přibližnému tvaru, který budeme kyblíčkem vylívat barvou - zároveň by šlo otipovat, že šifra bude grafická, a s vědomím souměrností některá písmenka kvalifikovaně otipovat.

Rychlejší cestu k řešení ovšem nabízí samotná šifra, všímavému týmu by mohlo být podezřelé, proč je šifra tak divně editovaná: vždyť v dosavadním průběhu hry byla čísla šifer vždy uvedena poměrně drobnými šedými číslicemi. Na osmé! šifře máme najednou velikou osmičku! tvořenou pouze okrajovými linkami. Ano, osmička je to totiž onen rastr, který použijeme pro vylívaní barvou. Tj. tvar 8 z čísla šifry přesně v této velikosti vezmeme, vložíme do něj čáry a vylijeme příslušnou oblast barvou z kyblíčku. Pro zprávu jsme použili speciální písmenný umělecký font, který všechna písmena odvozuje ze základního tvaru osmičky.

TRICTVRTEKILAKUSODSUD

V podivně kostrbatém (evidentně hodně umělém) textu občas chybí přídavná jména. Chce to najít nějaký jednoznačný systém jak je doplnit. V každé větě jich chybí právě pět a jsou to vždy slova dvojího typu, liší se od sebe (v základním tvaru) pouze tím, zda mají nebo nemají háček, příklad HORKÝ versus HOŘKÝ.

CELNÍ kontrola mě dlouho zdržela, téměř to hrozilo ČELNÍ srážkou, a když se mi ozvala stará bolest v ČELNÍ dutině, vyplnil jsem raději CELNÍ prohlášení před ČELNÍ stěnou. Donutili mě udělat stoj SPATNÝ, měl jsem z toho ŠPATNÝ pocit, který snad znáte, byl to prostě ŠPATNÝ den, co nikdy nezapomenu, zřejmě se projevil můj ŠPATNÝ úsudek a navíc to ŠPATNÉ počasí. ČITELNÝ rukopis byl náhle roztřesený, vládlo tam CITELNÉ vedro, CITELNÝ nedostatek nějakého pití mě strašně deptal a k tomu ty jejich ČITELNÉ úmysly, kterými mi chtěli způsobit CITELNOU újmu. Od časného rána byl DUSNÝ vzduch jako v tropickém lese, v DUSNÉ místnosti se nedalo dýchat a DUSNÁ atmosféra, kterou vytvořili, tomu pomohla asi jako přivolaný doktor, který mi oxidem DUSNÝM vyvolal DUŠNÝ kašel. Zachránila mě náhlá představa VĚČNÉHO ledu, takže jsem si dovolil VĚCNOU připomínku, že VĚČNÝ život nehledám, načež mě prohlásili za VĚČNÉHO nespokojence a odmítli mou VĚCNOU radu. Místo toho našli REZAVÝ plech, a ten, co měl REZAVÉ vlasy a ŘEZAVÝ hlas, mi REZAVÝM hřebíkem způsobil ŘEZAVOU bolest. Někdo rád HORKOU sprchu, ale já bych nejraději vytáhl ze zapnuté ledničky HOŘKOU čokoládu, uvařil si HORKÝ čaj s lipovým medem a zapomněl na svůj HOŘKÝ osud, na tu HOŘKOU pilulku, kterou jsem zas musel spolknout.

Máme tedy v každé větě pět prvků, které buď na určitém místě obsahují háček, nebo neobsahují, což už silně připomíná dvojkovou soustavu, např. první sekvenci (c č č c č) lze chápat jako: 01101. Převedeme na písmena.

MORAVEK

Šifře říkáme Véna nebo Venoušek podle Vennových diagramů, které znázorňují různé kombinace množin. V našem případě máme množin (elips) pět: horní obsahuje ŽENY (všichni vně množiny jsou muži), další CIZINCE (ostatní jsou Češi), další VĚDCE (ostatní jsou spisovatelé), další NEŽIJÍCÍ osobnosti (ostatní v době hry žili) a poslední osoby, které mají/používají TŘI JMÉNA (ostatní jsou známí se dvěma jmény). Takový Michal Viewegh nepatří ani do jedné z množin, proto je napsaný mimo ně.

Do tohoto diagramu zařadíme lidi z obrázkových indicií, což jsou Agatha Christie, Otto Wichterle, Thomas Alva Edison, William Shakespeare, Joanne Kathleen Rowling a Terry Pratchett. V jejich částech roviny (prostě v chlívcích, kam patří) přečteme odshora šedý text SKVELE. Těchto šest chlívků potom použijeme jako šifrovací mřížku, kterou postupně rotujeme tradičně ve směru hodinových ručiček. V každé pozici mřížky čteme odshora šestice šedých písmen.

KRUHOV ALESNI SKOLKA CHATKA

Obrázky v kruhové galerii reprezentují měsíce letošního roku. Pokud si překreslíme jejich prostorové umístění, získáme jakýsi ciferník, na kterém jsou jednotlivé měsíce rozmístěny. Nic víc z galerie obrazů zatím získat nejde. Podíváme se tedy na textovou část šifry. Nadpis každé básně i podpis autora jednoznačně odkazují opět na měsíc (vyženeme kozy v háj = MÁJ, za kamna vlezem = BŘEZEN). Jednotlivé verše jsou asociacemi ke znamením zvěrokruhu (zahnutá řídítka na kole = BERAN, nepadl orel = PANNA atd.).

Máme tedy 13 básní, které začínají a končí nějakým měsícem a mezi nimi je nějaká sekvence znamení zvěrokruhu. Je důležité si uvědomit, že každé znamení začíná a končí v jiném měsíci - třeba rak se nachází na konci června a začátku července. Navíc znamení v prvním/posledním verši vždy navazují na měsíc určený nadpisem/podpisem. Teď je potřea vrátit se k náčrtu rozmístění měsíců po kruhu. Vezmeme třeba první báseň, začneme v dubnu (Aprílové počasí). Pokračujeme po spojnici březen-duben, protože tam spadá znamení berana (zahnutá řídítka). Po této úsečce jedeme pouze do té doby, než narazíme na úsečku lva (Bruncvík, červenec-srpen). Pokračujeme po lvovi a poté přesedláme na blížence (přibližuje) a ryby (jako by byl na suchu), po nichž přijdeme do cíle - do bodu představující únor (Valentýn).

CERNYZLEBUSTI

Vojevůdci Čingischán, Torstenson a Oktavián spolu hrají karetní válku. Klasicky každý vyloží vrchní kartu ze svého balíčku a kdo má nejvyšší hodnotu, sebere všechny tři karty a dá si je stranou. Zapisujeme si postupně, kdo vyhrál, dokud se nerozeberou původní balíčky: T, T, T, O, Č, Č, Č, O, T, Č, T, O, Č, O, T, Č, Č neboli . . . | - - - | . - . | - | . - - neboli SORTW. Dost divná mezitajenka, ale Maštěné ředkvičky upozorňovaly, že bude anglická a bude v ní přebytečné W. Takže teď všechny karty seřadíme podle hodnot a barev (2-A srdcové, pak 2-A kárové, 2-A pikové a 2-A křížové) a znovu čteme morseovku. Každá karta je buď tečka, čárka nebo oddělovač podle toho, kdo ji ve válce získal.

POMBOHDANECKY

Domácí úkol pro ty, kterým se nelíbí mezitajenka: Zkuste vyrobit smysluplnou nápovědu tak, aby obsahovala přesně třetinu všech teček, čárek a oddělovačů jako výsledná tajenka, která musí být maximálně 52 znaků dlouhá a odkazovat na pomník J. Bohdaneckého :)

Šifra interně zvaná jako Hypochondrická. Čekali jste těžkou 13. šifru? Tak to Vás schválně zklameme, řešení je tentokrát poměrně jednoduché, týmové. Každý řádek napovídá jméno jednoho léku. Např. [způsob, jakým to dělá samice od domestikované šelmy] je FENISTYL (hranatá závorka v tomto řádku napovídala, že půjde jen o výslovnost). Definice mají vždy takový počet slov, kolik má cílový lék písmen, což zároveň slouží jako potvrzení, že jsme skutečně nalezli správný lék. Tučná slova pak slouží k výběru písmene ze jména léku, tj. kolikáté slovo v definici je tučně, tolikáté písmeno z názvu léku čteme.

Kupodivu zase vychází POMBOHDANECKEHO

Ne, není to chyba. Je nutné si uvědomit, že tato šifra má v reportáži Maštěných ředkviček jiné upřesnítko. Tubus (neboli trubka), ze kterého již tým vyzvedl 13. šifru, má dvojité dno: 14. šifru je tedy nutné opatrně (tak aby eventuelně jiný tým neviděl) vyjmout ze spodní části trubky pod zašroubovaným závitem.

• čertovy ozdoby – tak napínal, až u dalo o = ROHYPNOL
• šestiúhelníková značka, která prověří brzdy – famfára bez háčku - [mužský potomek] = STOPTUSSIN
• béčkový soubor emocionálních postojů ovlivňujících chování, například mindrák = BKOMPLEX
• také - opatřuj ochranným obalem - alkoholický nápoj z obilí = IBALGIN
• anglicko latinsky to zní jako studený král = COLDREX
• červenohnědý, kapalný, toxický halogen – řecký šestiúhelník – moderně řečeno moderní = BROMHEXIN
• ano – známá italská předložka – ochucuj bílým minerálem = JODISOL
• antická cesta – začíná tím sprejerská kresba = VIAGRA
• [způsob, jakým to dělá samice od domestikované šelmy] = FENISTIL
• plynné skupenství látky bez čárky – Krtečkova bylina = PARALEN
• zamřížovaná místnost – vznešeně to, co nás všechny čeká = CELASKON
• [důstojně mává rukou] – chybně napsaný drsný, bezmyšlenkový výcvik = KINEDRYL
• častá předložka i předpona – bez čárky projevoval hlasitě bolest = PROSTENAL
• zvuk ostravské ovce – to, čím se mele – anglická slepice = BEPANTHEN
• slavná polární loď v množném čísle - [mince v angličtině] = FRAMYKOIN

Fraktálové “bludiště”. Chobotnice se touží dostat ke chlebu. Obsahem malých čtverců je stejné bludiště, jaké vidíme ve velkém čtverci. Tj. každý z malých čtverců opět obsahuje bludiště se třemi malými čtverci, které opět obsahují bludiště se třemi malými čtverci, které… Až do nekonečna.

Nicméně pokud jde Chobotnice ke chlebu, je její cesta jednoznačná a nikdy se nepropadne po cestě hlouběji než na 3. úroveň zanoření. Třetí úroveň zanoření si pak můžeme představit jako 27 malých čtverečků - pročpak vlastně jde CHobotnice k CHlebu? Ano, pro označení čterečků 3. zanoření použijeme abecedu včetně Ch a zapisujeme si, kterými “písmenky - čtverečky” chobotnice prošla.

Šifra je náročná i na doluštění, zvolení správné metody postupu (nejrychlejší metoda zabere okolo 5 minut, nicméně jakékoliv doluštění kolem 20 minut se dá stále považovat za slušný čas - zejména v terénu).

KOTACDXLV

Řešením šifry je to, co v zadání chybí. Na první pohled nesmyslné shluky tří písmen se dají snadno doplnit jedním písmenem tak, aby smysl dávaly: oXid, taXi, fIat,onyX atd. Kromě toho v textu také chybí některé mezery. Když si vypíšeme všechny chybějící znaky, dostaneme: XXI XX V III atd., neboli římskými čísly zapsanou tajenku.

UTECHOV KAPLE

Semílačka: po zasunutí sim karty do telefonu přišla týmu SMS zpráva, která obsahovala pokyny. Na SIM kartě bylo nahráno 16 telefonních čísel, indexovaných číslem 16. Jména tvořila šifru, jen jedno z telefonních čísel bylo správné. V každém jménu se pravidelně opakovaly písmenné sekvence p_d_t_po_. Bylo je nutné interpretovat jako odkazy na první, druhá, třetí a poslední písmena tajenek předchozích šifer.

Po přiřazení 15 tajenek z trasy (z první šifry se brala pouze zjevná tajenka morseovkového stromu, nikoliv „nejasná“ popisná tajenka) zbyl jeden řádek, který byl sebereferenční. Říkal, že tajenka tohoto řádku začíná na sed- a končí na -a. Telefonní číslo u tohoto řádku začínalo 7 (sed-) a končilo 0 (-a), zároveň žádné jiné číslo v seznamu tuto vlastnost nemělo. Zavoláním na číslo ukončil tým hru, resp. byl mu stopnut čas: a týmu pak stačilo jen fyzicky potvrdit dokončení hry přesunem do cílového shromaždiště.