Letošní TMOU byla obtížnější než její předchůdkyně z posledních pár let. Minimálně výsledky k takovému závěru vybízejí. Chtěl bych se ostatních účastníků zeptat na dvě věci:

a) Čím byste si tu obtížnost vysvětlili?
b) Jaký pocit si odnášíte ze hry, kde se i zkušené týmy dostanou cca jen do dvou třetin hry a ani naprostá špička hru nedokončí?

Osobně mám zato, že letošní hra byla dobře připravená, šifry korektní, ale "nesmlouvavé". Úlohy zpravidla nevodily hráče za ručičku a když už obsahovaly explicitní mezitajenku, musel si její získání člověk celkem oddřít, např. u 9.

A pokud jde o b), musím říct, že mně osobně se to opravdu líbilo. Coby hráči, který má ambice hry docházet a bojovat o umístění, se mi líbí, když hra obsahuje hned několik obtížných úloh, na kterých se přelévá pořadí. Člověk tak má až do konce hry o co hrát. Může si říkat věci jako "když tohle ještě vyluštíme, přeskočíme aspoň dvacet týmů" nebo "nevadí, že už je deset dopoledne, na dalším stanovišti klidně můžeme potkat komplet čelo celé hry a ještě je předběhnout" a nebýt vlastně až tak daleko od pravdy.

Vlastně mi vůbec nevadí, když nikdo hru nepokoří. Určitě existuje spousta dobrých důvodů, proč se z pohledu organizátora snažit takové situaci vyhnout, ale pro mě je nepokořená hra vynikající reklamou na její další ročník. Máte to někdo podobně?

(Dero)

Přijde mi, že na to neumím odpovědět bez rozšíření otázku o 1) cílení dané konkrétní hry a 2) očekávání hráčů od šifrovaček.

1) cílení her
Například Svíčky vnímám jako "těžší hru pro zkušenější týmy" a tam mi připadá zcela v pořádku, když hrou nikdo neprojde a hráči se zaseknou i brzy na začátku. Naopak třeba na Dnem by mi připadalo jako selhání organizátorů, kdyby se žádný tým nedostal přes třetí šifru. Je to nějaká nepsaná dohoda mezi hráči a hrou.

A u TMOU je to složité, i právě pro částečnou nevyjasněnost jejího cílení. Na jednu stranu je to hra bez nápověd, tedy nutně obsahující riziko skončení někdy brzy. Také je vnímána jako nějaký vrchol šifrovací sezóny - událost, kam jdou týmy v původních a silných sestavách a potkávají se i lidi, co už normálně na hry moc nechodí. Zároveň ale je to hra, která na sebe svou velikostí a svým jménem a věhlasem natahuje i mnoho začínajících týmů.

Z tohoto pohledu by mi přišlo optimální, aby dojít TMOU byla náročná výzva - tedy každý rok došlo jen několik týmů (což se pekelně těžko trefuje ze strany orgů bez nějakých pokročilých triků jako třeba mít více variant obtížnosti šifer později ve hře a zařazovat je podle aktuální situace). A zároveň, aby běžné týmy došly dost daleko, aby zažili radost z šifrování.

2) očekávání hráčů od šifrovaček
Tohle je asi ještě víc neuchopené téma - a ani já v tom nemám moc jasno. Podle mě je nevyjasněné, proč vlastně hráči na šifrovačky chodí. Myslím, že jedna možná škála by mohla být koukat na to buď optikou vlastního pobavení nebo optikou osobního rozvoje.

Kdybych na to koukal optikou osobního pobavení, tak bych čekal, že hra mi bude servírovat nějaký mix radosti z úspěšného luštění kombinovaný z frustrace a námahy ze snahy prolomit šifry (který následně zvětší následnou radost) - bude to taková houpačka, ve které se ale stále posouvám vpřed. A to se moc nemůže stát, pokud se zaseknu definitivně na třetí šifře. To můžu mít asi jako hráč pocit, že hra nedostála naší další vzájemné nepsané dohodě, co dostanu za svůj čas.

Nebo na to můžu koukat optikou toho osobního rozvoje - což věřím TMOU aspoň částečně má (neb vychází z kontextu zážitkových akcí) - kde naopak prožitek zklamání z brzkého záseku a jeho následné (ne)řešení může být silným impulzem vzít si z toho nějaké přesahy i pro normální život. Ale trochu mám pocit, že pro přesahy hráči šifrovaček na hry spíš nejezdí - a ani hry se tak moc neprofilují.

---

A abych odpověděl i na tvou otázku, jaký si ze hry odnáším pocit já osobně - za mě velmi dobrý. Bylo pro mě velkým zážitkem, když jsme se zasekli po třech hodinách hry na sedmičce (myši, co hrají karty), přesouvali se z hospody do hospody, já už byl vlastně dost rezignovaný a myslel si, že na sedmičce definitivně skončíme a ani už neluštil - ale zbytek týmu se nevzdal a po více jak pěti hodinách šifru prolomil. A tím jsme se dostali do terénu a dotáhli to až k vyluštěné třináctce. Byl to takový vlastně malý restart. A to, že nikdo nedošel, mi nikterak nevadí.

Set

Začnu druhou otázkou: mě se to líbilo. Jako hráč si mnohem víc užiji hru, která je těžká a nepředvídatelná - právě proto, že se na šifrách hodně mění pořadí a že i po dlouhém záseku neztrácím naději na dobrý výsledek.

Letos mi Tmou přišla těžká, protože byla kratší, šifry byly poctivé a záleželo na sehranosti, pečlivosti a do jisté míry i na stejném hulení co měli orgové.

Po letošních jednodušších šifrovačkách (třeba Bedna) bylo připomenutí, že i elita může skončit uprostřed lesa, na místě.

A protože za rok budu zase organizovat, tak jsem zvědavý, co si o tom myslí ostatní :-)
Honza

Když je hra těžká, ale my nakonec dopadneme nějak slušně (i absolutně, ale hlavně ve srovnání s ostatníma týmama), tak mi to přijde supr -- mnohem lepší než dopadnout skvěle na lehké hře.

Když je hra těžká a my dopadneme špatně, tak jsem z toho otrávenej.
Pokud navíc mám pocit, že nějaká klíčová šifra nebyla těžká poctivě, ale náhodně (typu bylo 8 stejně dobrých možností co s tím dělat a my jich zkusili jen 7), tak mám pocit křivdy a jsem fakt hodně otrávenej a vylejvám si svou frustraci po všech diskuzích na fóru hry. A i po letech zůstane pocit hořkosti.
Pokud dopadneme špatně, ale po hře se ukáže, že vlastní hloupostí (byli jsme hodně slepí/líní/zapomětliví...), tak mě to zamrzí, ale prostě se zasměju naší hlouposti, a příště si na podobné problémy dáme o to větší pozor. Ze hry zůstane dobrý pocit.

Do cíle jsme ještě nikdy nedošli, takže kolik týmů dojde nebo nedojde do cíle nějak nevnímáme.

Takže za mě, pokud je hra těžká, ale férově těžká, tak je to supr hra, a Tmou by měla takovou být (ostatně je to jediná hra s kvalifikací).
(Jestli takovou ta letošní byla, to se ještě musím rozhodnout :-D)

R.U.R.

1) Celkovou obtížnost letošní TMOU si vysvětluji 2 faktory: za prvé byla o 1 hod kratší než normálně, a dokonce o 2 hodiny kratší než loni. Ráno to může i na čele udělat paseku s týmovou dynamikou, někde vzadu v hlavě se uhnízdí takový ten pocit permanentního časové presu.

Za druhé bylo letos několik šifer, které vyžadovaly i po pochopení, nebo částečném pochopení principu velkou pečlivost v dolušťování a možná i kapku štěstí. Tady už je potřeba rozvést to konkrétně.Třeba na sedmičce nestačí jen chtít hrát nějakou karetní hru (což je jakýsi základní princip), ale nejlépe se hned strefit do Prší (ideálně mít pocit, že Prší je totéž co Sedma). My jsme třeba vygooglili pravidla Sedmy (internetové připojení bylo ve vybavení, takže jsme usoudili, že asi kvůli tomuto stanovišti) - nanaštěstí se sedma hraje se 4 kartami. vystačilo to na dlouho - a pak jsme nakonec začátek tajenky prolomili hrubou silou a zpětně zrekonstruovali pravidla hry - což se k doluštění ještě docela hodilo. Tj. luštitelné, ale s trochou smůly na dlouho i pro zkušené týmy. Já bych třeba doporučil, aby myšičky držely místo transparentů očíslované deštníky (navazovalo by to na hravost městských šifer).

Devítka - chtěla hodně pozornosti. Navíc nahoře dost fučelo, kosa - u téhle šifry určitě ovlivnila medián luštění i elitních týmů na čele zima. Postupné odhalování kroků bylo krásné (ta šifra je super), ale čas to chtělo. Asi ani elitní týmy to vesměs nevyluštily nijak rychle.

Následuje desítka - opět to chtělo trochu štěstí. Autorské řešení s 27 různými krychličkami vede k doluštění rychle. Neautorské řešení, které bohužel vychází ze stejných zákonitostí - tj. že se jedná o různé pohledy na stejnou jedinou krychli, je na doluštění složitější. Intuitivní namapování 27 krychliček od A totiž bude zákonitě to, co jde po patrech. Intuitivní mapování 26 vrcholů, stran a hran neexistuje - resp. svádí minimálně začít standardními pojmenování vrcholů krychle. Doluštění (i s frekvenčkou) je pak delší - tedy pokud nepoužíváte bruttal force a prostě si neřeknete, že to bude Panská louka. Není to úplně vada šifry, spíš smůla, že autoři na tuhle interpretaci nenarazili (možná by se to pak dalo odladit). Tj. opět záseky i na čele.

Přichází 11 - i s pochopením principu ta šifra zabere v terénu (nad ránem, kolem rána) velmi mnoho času. A je náchylná na drobné chybky. Náš tým třeba udělal správně větev Svitavy - měl Sněhurku. Část týmu chtěla hned vyrazit na Trpaslíka. Část týmu, která nerada chodí s nedoluštěnými šiframi, chtěla doluštit Svratku. Bohužel jsme ji dostali do stadia ČELISTI plus MLÉKO dají ZUB. ZUB a CHLUP už zaboha nešly k trpaslíkovi narvat, ani zpětnou cestou jsme chybu neodhalili. Minimálně 90 minut nad ránem tak stojíme s prakticky vyluštěnou šifrou, nedokážeme udělat poslední drobnost. A jelikož Sněhurka mohla vést i na POLIBEK (genetický kód studánky Kašpara), část týmu považovala obejít obě pravděpodobná místa za haluzení. Nakonec jsme stejně nedoluštili a obešli to, protože převážil můj názor, že ta dvě místa zkrátka mají oporu v šifře, a že kdyby holt šifra byla ještě v něčem jiném, tak aspoň chytneme nový impuls k luštění.

Tj. 7, 9., 10., 11. byly šifry, které by už sami o sobě TMOU udělaly hodně těžkou. Źádný elitní tým se nevyhnul záseku (to je asi hodně dobře!!!).

No a pak 15 - na kterou jsme nedošli - je šifra extrémní. Nápaditá - ale přesto si myslím, že tady Matěj (pokud vím, je autor), přecenil i stav elitních týmů po ránu, na relativně krátké hře. Po bitvě každý generálem, ale tuhle šifru chtělo zkrátka ve hře nemít a byl by to cajk - v cíli by bylo 4-5 týmů.

Proč byla celková obtížnost tak těžká - podle rozhovorů s orgy v cíli si myslím, že za to nepřímo může letošní Bedna. Orgové nechtěli, aby to bylo snadné - no a holt to sklouzlo do druhého extrému. Já se tomu nedívím, jako org TMOU 13 dobře vím, že mezi těžkou hrou a extrémně těžkou hrou je jen malinkatý rozdíl:)

2) Pocit. Přímo na hře jsme měl pocit, že se v zásadě dost dobře bavíme, i přes ty neustálé záseky v terénu. Hodně jsme volili přesuny proti trudnomyslnosti a pomáhaly i po pár set metrech. Frustrace přišla nad ránem - letos jsme se hodně cítili na dokončení, když čas šel proti nám, klesala i výkonost (rozdíl proti loňsku, kdy jsme se naopak po ránu rozjeli). Takže psychicky to byla hodně náročná TMOU a určitě mě bude dlouho mrzet, že jsme se nedostali na patnáctku, na to jsme měli. Do teď se nedokážu rozhodnout, jestli přece jen letos neobsahovala hra až příliš šifer, kde mohlo se hrou zamíchat víc štěstí, než poctivý analytický přístup k šifře (ten ovšem vždycky pomůže při záseku). Ale z hlediska luštění bych rozhodně dal přednost letošní TMOU než letošní Bedně. Zahráli jsme si mnohem intenzivněji, dali do toho mnohem víc sil, kretivity, vůle. O tom pro mě je tmářský vrchol sezóny, byť jinak mám čím dál víc rád lehké hravé hry. Toť pochopiteně názor letitého a relativně elitního hráče. Úplně pochopím, že mnoho hráčů/týmů by s tím nemuselo souhlasit.

Ivo

Ivo: v zásade súhlas (obvzlášť so zložitosťou šifier 7, 9, 10, 11).

Za mňa ťažké hry áno, ale s mierou. Lebo ak je to ťažká hra pre Übertým, je to ťažká hra ešte pre asi 4 ďalšie tímy a pre ďalších 200 už je to proste príliš. O niečo viac ma teda bavila TMOU v minulých rokoch, aj za cenu toho, že najlepší boli v cieli za svitania (a aj tak do cieľa dorazilo do 10 tímov). Rozptyl výkonnosti 200 tímov, ktoré prejdú kvalifikáciou, je stále príliš veľký. Až/ak raz bude TMOU finále ČPŠH (Český Pohár Šifrovacích Her) pre 25 najlepších tímov (najviac bodov z pohárových šifrovačiek), tak bude podobná náročnosť na mieste. (Zaujímavá vízia. Potom by to chcelo ešte licenciu profesionálneho šifrátora, dopingové testy pre prvé 3 tímy v cieli…)

Ďalšia vec je „škoda“ pre orgov: máme napríklad super šifru na 16. stanovišti a v hre ju neuvidí nikto. Takže niečo iné by som si myslel o náročnosti hry, keby viac tímov skončilo na poslednej šifre (ale pokiaľ možno nie tak, že tam aj najlepší sedeli 8 hodín a nepohli s ňou), ale keď je to 3 šifry pred cieľom, zdá sa mi to už príliš…

b) Těžkou hru je především zapotřebí nějakou dobu vydýchat. Včera jsem z Brna odjížděl s pocitem, že jsem nejspíš nadobro ztratil svůj šifrovací swag, že neumím asociovat, interpretovat tajenky a dost možná ani prší. Že na to nějak přestávám mít. S odstupem jednoho dne, po prostudování cizích herních neštěstí, už je to o něco lepší. Za pár dnů už se budu těšit na další ročník.

a) Souhlasím s Ivošem, že strašně silně působí vědomí, že je na 18 stanovišť 18 šifer. To se pak při každém středně dlouhém lušticím zaváhání člověk nezbaví myšlenek na to, že právě nastal ten moment, který rozhodl o tom, že se do cíle nepodívá. (Doufám, že ten trend "číslo ročníku = počet stanovišť" Tmou brzo opustí.)
Letos jsme ve hře taky potkali více momentů, kdy jsme sice přes úlohu prošli, víme, proč jdeme tam, kam jdeme, ale s pocitem, že nám nějaký detail unikl. Vlastně se mi to stalo prvně už na startu, kde si doteď nejsem jistý, jestli byl autorský záměr, aby se ty dílčí šifřičky luštily, nebo ne. To se taky podepíše na herním sebevědomí.
Kombo 9-10-11 mi přišlo hodně nesmlouvavé. Myslím, že kdybychom měli mezi 10 a 11 nějakou lehčí šifru, na které se trochu vzpamatujeme, tak bychom na jedenáctku přišli méně nabouraní a třeba bychom ji i dali (a skončili pravděpodobně na 13 a odjížděli domů s prakticky stejným pocitem, těžký se zavděčit...)

Ondra

Ad b) vubec se nam nedarilo - teda hlavne 7 a 9 nam zabraly dohromady pres 10 hodin - takze celkovy dojem mam mirne negativni. Ale je to spis nespokojenost se sebou samym, ne s Tmou. Naopak s tim, ze byly sifry tezsi, jsem spokojen. Letos uz bylo potreba hrace znicit siframa (a ne treba dohledavkama :-) ) . Organizatory asi bude mrzet, ze nikdo nedosel, ale mi jako hraci, ktery taky nedosel, je to fuk :-)
Vaclav

Ad a) nedošli jsme až tak daleko (na 11), ale subjektivně mi hra nepřišla nějak extrémně obtížná. Podle mě ani nejde dost dobře mluvit o obtížnosti hry - obtížnost dělají jednotlivé konkrétní šifry + případně trasa a počasí.

Ad b) asi je mi dost jedno, jestli někdo hru dokončil. Pro můj zážitek ze hry je důležité, jak si vedl můj tým, a jak se šifry (a trasa, krajina) líbily mně. Jistě, šifry lze dělit na lehké a těžké, ale tohle je pro mě vedlejší. Já osobně šifry dělím na zajímavé, nápadité, vícestupňové, potvrzující se, zábavné a korektní na jedné straně, a příliš zhulené, nekorektní, zbytečně pracné, náročné na přesnost anebo okoukané na straně druhé. Standardní kritérium je, jestli po zjištění autorského řešení si řeknu "jsme trubky, tohle jsme dát mohli" anebo "ok, žádná škoda, tohle bychom nedali". Letošní jedenáctka s použitím pramenů=spermií patřila bohužel do té druhé množiny: jednak tato vizuální podobnost už byla použita (dokonce na samotné TMOU!), a jednak šifra, u které znám princip, ale ani po několika hodinách nemám řešení, protože se tam nic nepotvrzuje a drobná nepřesnost znamená game over patří jednoznačně do té druhé skupiny.

Z tohoto hlediska mi letošní TMOU nepřišla nijak extrémně obtížná, až do jedenáctky jsme s většími či menšími potížemi furt postupovali, ale holt obsahovala šifru, která se mně jednoznačně nelíbila.

-Yenya (Borci v uvozovkách j.h.)

a) Hra obsahovala 6 šifer, které seriózně potrápily i zkušené týmy (7,9,10,11,13,15). To se vidí opravdu málokdy, já to viděl rád :). Člověk si tak hru užije víc, než dostihy promícháné jedním dvěma těžkými kousky - to myslím platí pro střední i dlouhý dolet. Krom toho byla hra časově kratší než jiné, počtem šifer spíš delší, takže stačil jeden střední zásek a už skoro nešla dojít.

b) Vzhledem k našemu umístění těžko odjíždět nespokojený (i když Tmou chce člověk dojít, ne se hezky umístit..). Vytknul bych snad jen ten čas - nevím co orgy motivovalo ke zkracování, osobně by mi nevadila ani hra s délkou třeba 24 hodin, když už si mam sáhnout na to dno :).

šuf

Jakou chci TMOU? Tradiční, nekompromisní, náročnou. A zážitkovou.

Nelíbí se mi, že rok od roku roste počet šifer (a letos se dokonce o hodinu zkrátil čas). Nevidím důvod (teda vidím, ale nelíbí se mi) pro zařazování šifer, které dost týmů louskne mezi třemi až osmi minutami. Na každé takové se ale můžete zaseknout, pokud nedostanete ten správný nápad. A pak už čistě časově vychází, že už to letos zase nestihneme dojít... V posledních letech se nám většinou stává že končíme ne tím, že nevyluštíme poslední nalezenou šifru, ale tím, že vypršel čas. TMOU pro mě od začátku byla výzva, a takovou bych ji rád měl i v budoucnu. Neskončit proto, že už je dvanáct hodin, ale proto, že už fakt nevím, co s tím. Ze hry typu výzva se dle mého názoru stal v posledních letech "šifrovací sprint", kdy je důležité dostávat správné nápady rychle.

Je pro mě demotivující ročník, kdy do cíle dojde první tým několik hodin před koncem hry a do cíle dorazí relativně dost týmů. Motivující je pro mě ročník, kdy si to těsně před limitem rozdávají na cílovém stanovišti první 3 týmy, případně do cíle nedojde nikdo. Podle mě to patří k tradici TMOU, že se stává, že nikdo neprojde.

Za co bych se tedy přimlouval:

Méně stanovišť(klidně jenom 13), šifry takové obtížnosti, aby se na nich běžně přelévalo pořadí, analytické, aby správný nápad měl dobrý důvod. Bez nápověd. A každý rok přidat nějaké to wow, ať je na co vzpomínat! :-)

Díky za to, že TMOU organizujete a my si můžeme hrát.

Ať je každá šifra výzvou a každý ročník zážitkem!

Petr

a)

• obměna orgovského týmu
• vyšší poměr šifer na hodinu
• více náročných šifer než bývá obvyklé

b.1) V kontextu toho, že jde o Tmou, mám velmi pozitivní pocit z vyššího počtu náročných šifer. Náročné šifry a možnost je překonávat jsou jeden z důvodů, proč na šifrovačky chodím. Pokud navíc neexistuje možnost nápovědy, mají náročné šifry velký potenciál výrazně zamíchat pořadím. Jsou pro hru tím, čím je pro biatlon střelba.

b.2) Když vezmu v úvahu, že předchozích dvanáct ročníků našlo svého vítěze, jsem rád i za to, že koněčně :) nikdo nedokončil, protože možnost nemít vítěze ke Tmou neodmyslitelně patří od jejího prvního ročníku. Chápu, že pro orgy tohot ročníku to asi není ideální výsledek, ale pro Tmou jako takovou je to jen dobře.

b.3) Nelíbí se mi, že i na Tmou se zvedl poměr počtu šifer (resp. stanovišť) na hodinu. Honzo, člověče, neber to na lehkou váhu ;)

Za mě celkově velmi vydařený ročník.

JiříK

Zapomněl jsi a) počasí :-)

Des (Corn Flakes)

a) Řekl bych, že letos to bylo těžké z kombinace různých důvodů. Zaprvé šifry - ty, na kterých jsme byli, nebyly nějak extrémně těžké, nápady jsme na ně měli, jen nám dlouho trvaly - třeba myši s prším jsme luštili od začátku s tím, že je to prší, ony to nějak hrajou a nějak se to čte. Jen nám pár hodin trvalo přijít na to, jak se to zapisuje (a stejně jsme na to nepřišli a tajenku z toho vylámali přes pochopení, co se čte, jen jsme nevěděli, kdy přesně). S ostatními obtížnými šiframi to mělo společný prvek, že bylo potřeba nad načatým postupem dlouho něco dělat. Koukáním do papíru to letos bohužel nešlo. K tomu přidejte podprůměrné teploty a není překvapení, že to jde pomaleji. A ještě navíc, když je nastavení šifra na hodinu, bude to mít na počet týmů v cíli zjevný dopad. Osobně jsem byl trochu zklamanej i po rozluštění myší, že teď už je jasný, že do cíle nedojdeme, ani kdybychom se na hlavu stavěli (a to jsme ještě nevěděli, že přijde 11 a 15).

Aleš

Celkem se připojuji k radě výše uvedených věcí. Přijde mi, že liché šifry od 7 dále (zvláště 7, 9, 11 a 15) byly svým způsobem podobné - tým si je musel odpracovat. Když vás napadla nějaká hypotéza, co s tím, musela se pracně ověřovat. Prostě nic takového, kdy když vás napadne správný nápad, jste si dost jistí, že to tak bude. A zima slušně omezovala ochotu týmů pracně něco zkoušet.

Mně se hra líbila. Nemám rád takové ty sprinty, kde když se někde zaseknete na čtvrt hodiny, tak už nemáte šanci. Mám rád hry, kdy i po tříhodinovém zákysu máte šanci vyhrát. A toho jsem si letos užil dosyta. Po sedmičce jsme měli pocit, že to je v háji, že všichni jsou čtyři hodiny před námi. A pak jsme začali porůznu potkávat různé týmy velmi dlouhého doletu a vždy následovala vtipná rozmluva na téma "my jsme mysleli, že jste někde vpředu", "ne, to my jsme si mysleli, že jste před náma", "kdo tam teda je?". To jsem dlouho nezažil a bylo to zajímavé.

Odhadnout obtížnost hry je sakra těžké, občas se zadaří, občas ne. Podle mne stačilo, aby ve hře nebyla libovolná šifra ze čtveřice 7, 9, 11 a 15 a někdo by nejspíš došel. Nebo možná stačilo o 5 °C víc...

Takže hra se líbila. Bylo by mrzuté, kdyby to stejně dopadlo i příští dva ročníky, ale pokud jde o mě, pokud zjednodušovat, tak jen o špetku.

Vláďa

Koukám se na náš postup a 9. 2:10, 11. 2:16 a 13. 3:23, zbytek pod hodinu. Já osobně z toho nemám pocit nijak extrémně těžké hry, jenom toho bylo moc a málo času. Zase lepší, když nikdo nedojde, než když vyhrají Pralinky, to by mohlo nabourat šifrovací časoprostor :D
Takže:
a) Málo času na moc těžkých a pracných šifer. Myslím, že v teple by to bylo tak o hodinu lepší, což bylo pořád hodně daleko k dojití.
b) Dojem ze hry by dojitím byl lepší, ale to je hodnocení hlavně vlastního výkonu nikoliv hry. Každopádně jsme si to užili hodně i takhle. Bavilo nás to a už se těším na Matrix.

a) Vysvětluju si to malými detaily v šifrách, které mohly prodloužit čas luštění o hodiny. Šifry nesedly i týmům na čele, to se moc často nestává. Medián na Myších a sýrech je okolo dvou hodin, přibližně polovina týmů z první dvacítky je silně nad mediánem. Ale zásadní zdržení to nebylo. Námořníci trvali dlouho, tam mě to překvapuje, nevím proč. Čekal bych časy tak o hodinu rychlejší. 10 příliš neovlivnila pořadí, čelo ji prošlo za hodinu, protože šla uhodnout tajenka. Pár ztrát bylo, ale relativně málo. 11. šifru z prvních 10 týmů vyluštily pod 5 hodin jen čtyři týmy, tam se myslím rozhodlo, jestli někdo projde. Na 15 nedorazilo dost týmů dost včas.
V myších nás (a tipuju i další) zdrželo naznačení prvního tahu - hodně dlouho jsme si mysleli, že první myš má posunutý zásobník proto, že má odehraný svůj první tah. Posouvá se tedy po kartě, která se odloží na odhazovací balíček, ať už se hraje jakkoliv. Prameny neodpouštěly chyby, musely se udělat pořádně. Což trvá, ale i tak bych čekal časy na čele okolo dvou až tří hodin. Až nejednoznačné asociace z toho udělaly jednu z nejtěžích šifer na Tmou. Jediná srovnatelná šifra co se týče času luštění a průchodnosti za poslední roky je Matička z roku 2011. Počasí podle mě za moc nemůže. Naštěstí, myslím, že letos by byl déšť obzvlášť likvidační (pole na 10, sešup z 10, rozložená mapa na 11, 4xA3 na 15).
Raději bych, kdyby byl obtížný princip šifry, ne jeho aplikace. Na matičce jsme x hodin přemýšleli, co s tím (super), na pramenech jsme x hodin přemýšleli, jak se známým principem vymlátit tajenku (meh). Myši jsou v tomhle směru ok, tam jsme princip měli jen přibližný. Na 10 by byl opruz studovat, jak popsat krychli tak, aby to vyšlo, uhodnutelnost tajenky pomohla. Raději bych však luštil bez znalosti tajenky.

b) Nevadí mi, že nikdo nedošel. Příliš by mě netěšilo, kdyby nikdo neměl šanci dojít. Ale to se nestalo, jestli dobře počítám, tak kyborgové (tým, který luští stejně jako nejrychlejší tým na šifře) by byli na 15 ve tři hodiny ráno a zřejmě hru dokončili. Zdá se mi, že v předchozích letech byl první tým kyborgům daleko blíž než letos, aneb každý se někde zdržel.

Tom

a) Souhlasím s názorem, že hlavním důvodem byla zcela obyčejná kombinace příliš mnoha šifer na příliš málo času. A pracné šifry byly pracné hodně, ale nebylo jich nijak enormně mnoho.

b) Pocit si z toho odnáším výborný, ale já k tomu mám zrovna specifické důvody. Koneckonců to takto bývalo na Tmou celkem běžné.

Těžká Tmou se mi líbila, protože byla zároveň pěkná. Lehká Tmou by se mi taky líbila, kdyby byla pěkná. Když jsou některé hry těžké a některé lehké, je výsledkem pestrá směsice, což je pěkné samo o sobě. A protože rok 2016 byl rokem plošného měknutí her, vynikla těžká pěkná Tmou o to víc jako kvalitní zakončení sezóny.

Lehké hry se nám líbí taky. Ale víme, že u her, kde o umístění rozhoduje hlavně to, komu ujel autobus před nosem, kdo namísto čekání na zeleného panáčka skáče autům pod kola, kdo co uběhá a jak rychle si Ondra sbalí batoh, máme výrazně nižší šanci na úspěch. Těžké hry umožňují zvraty na trase, což hře přidává napětí a nám umožňuje soupeře přeluštit. Nebýt letošní Tmou těžká, těžko by skončila tou naší výhrou, která je naštěstí jenom jako, takže zachovává nenarušený časoprostor.

Síba

a) Mnohé to už zaznělo, tak jen pro doplnění dodám jedno pozorování - po malém záseku na 7, pocitově ne úplně rychlém vyluštění 9 (až po hře se dozvídám, že jsme byli nejspíš nejrychlejší :-D ), a hlavně těžkém záseku na 11, navíc spojeným s přesunem mimo stanoviště, jsem silně podhodnotil naše průběžné umístění, když jsem nepoznal při vyzvedávání 12 Ho-Wa-Da. Mít vrcholovou knihu mezi 10-12, asi by mě vědomí, že fakt nejsme někde kolem dvacátého místa, trochu popohnalo (mě osobně, teď nemluvím za celý tým). A nebo možná ne :)

b) Hra se mi ve výsledku líbila. Souhlasím s Ondrou, že těžkou hru je potřeba "vydýchat". Odjížděl jsem z Brna trochu s pocitem, že ta výzva, kterou nám všem orgové předložili, nebyla rozumně překonatelná. Už si to nemyslím, byli jsme prostě jen moc zabednění/pomalí/slovenští/s vybraným štěstím z předchozích ročníků. Jeden tým dojít mohl, zase tolik nechybělo. Spíš teda Pralinkám a Tučňákům, nám chybělo docela dost :)

Ohledně varianty 15 operativně vynechat na základě dosavadního stavu hry mám smíšené pocity. Jako org bych se spíš přikláněl k variantě ji zahodit a pustit prvních X týmů do cíle, jako hráč bych měl z takového dojití slabší pocit překonané výzvy, kdybych se o tom samozřejmě dozvěděl. Těžko se totiž takové rozhodnutí dělá bez znalosti toho, komu tím to tričko "daruji". A na startu navíc Zbych budil dojem, že vlajka už se nacestovala dost :-)

Věřím, že kdyby byla v pravidlech podobná větička, jako před osmi lety "hra nekončí, dokud nenajde vítěze", tak by ta demotivace způsobená blížícím se koncem hry neexistovala, a že vítěz by byl do dvou hodin v cíli.

Díky za tuhle hru. Rád přijedu zase :)

Majk

Diskutujeme tady sice jako zástupci spíše "silných" týmů, ale jeví se tedy, že zajímavější TMOU je zřejmě taková, kde se v terénu hodně mele s pořadím - a je přijatelnější, když nakonec nikdo nedojde, než aby to byl sprint, kde rozhoduje balení, běh, či pětiminutové drobnosti v luštění. Koneckonců s lehčím městem to pak je výzva i pro "slabší" týmy - kam až se dostanou.

Z toho pak (zřejmě) plyne, že jedním ze základních faktorů těžké beznápovědové hry je i dostatek času. 18 hodin je zjevně krátkých.

A) Co myslíte - loňský model 20h: start 18:00, konec 13:00? Nebo ještě něco jiného , např. start 18:00 (zjevně se líp stíhá), konec 14:00? Letos by mně osobně třeba psychicky strašně pomohlo, kdybych věděl že hra je o 2 hodiny delší, daleko později bych si připustil, že "teď už se to zkrátka stihnout nedá."

Zobecněno: těžká hra by měla co nejdéle udržovat hráče ve výzvě samotnou obtížností šifer - a tedy i pocitem, že i s několikahodinovým zásekem se dá ještě dokončit. A ne (už kolem půlnoci) pocitem, že máme na každou šifru sotva hodinu - tj. že i malé záseky = průšvih.

Časem možná budu zase TMOU pořádat, takže jsou tyhle diskuse velmi cenné. :)

B) A k tomu bych přidal otázku (sice už mimo rámec vlákna, ale jistou souvislost to má) - chyběl vám letos na TMOU prvek typu "předmět", "ozvláštněné místo" nebo "opakující se motiv - loňské Q"? Tohle teď nemá být kritika letošních orgů (už jsem těžký ročník vydýchal, líbil se mi velmi) - ale viz moje praštěná reportáž - mně tam pocitově cosi takového chybělo (rozhledna v tomhle směru byla spíš reminiscence na Osudové šifry). Tedy abych byl přesný - pořád je pro mě daleko lepší hra s originální těžkou sadou papírových šifer, než trapný předmět, ale na druhou stranu se mi zdá, jako by letošní ročník TMOU byl až příliš úplně normální (pro někoho to určitě může být i přednost, vím!). Loni se mi zkrátka líbil jak klášter, tak leitmotiv Q, dodal tomu ročníku nějakou nadstavbu. Letos jsem hodně čekal, že bude vytěžen motiv 18+ - představoval jsem si asi mnohem víc dvojsmyslů, alespoň mírně mládeži nepřístupných šifer (obecně asi víc lechtivého humoru) apod. Nebo tohle očekávání přebít ještě něčím úplně jiným - prvek "očekávání" a "pohrávání si s očekáváním" byl letos na TMOU podle mě nevytěžený...

Ivo

Ivo:
A) Za mě osobně klidně 24 hodin i víc :-)
B) Leitmotiv jsem postrádal ve smyslu toho, že se to tak v poslední době dělává a očekával jsem, že to tak bude i teď. Nepostrádal jsem ho ve smyslu toho, že bych hru považoval bez něj za nějak horší. Leitmotiv mě dokáže nadchnout jen zřídka...
Předmět nepostrádám. Když se dělá něco jen s cílem mít památný předmět pro účastníky, bývá to trošku násilné. A podobně to může být i s tím obzvláštněným místem. Prostě když přijde nápad, ať se do hry zařadí, když nepřijde, ať se zbytečně neprosazuje něco násilně.
Václav

@Ivo: 18-13h není 20 h :-)

A) snesl bych delší hru, ale i takto to bylo dobré. Vzhledem k tomu, že nepatřím k übertýmům, jsem tak nějak nastavený do režimu "uvidíme, kam až dojdeme". A musím říct, že letošní výsledek - neoficiálně zatím někde na začátku třetí desítky - mi přijde cennější než dokončení letošní Bedny. Jde mi o to zaluštit si zajímavé šifry, ne primárně o dojití do cíle.

B) ozvláštněné místo byla rozhledna, za mě dobrý. Leitmotiv nechyběl, předmět taky ne.

-Yenya

Eh, přepsal jsem se, loni to bylo 17:00 - 13:00, 20 h.

@Ivo:
A) Mám pocit, že tradičně je !TMOU 17-12 a jsem s tím spokojený. 17 má ten hezký efekt, že člověk jde na start za světla, ještě pozná kamarády a startuje do tmy. Letos jsem se skoro s nikým nepozdravil, protože ze všech zbyla čelovka. Dá se s tím zvládnout pátek v práci a v sobotu je taky dost času. Teda když tomu pak odpovídá i trasa a šifry :)
B) Loni jsem na Q neměl žádná očekávání a leitmotiv se mi velmi líbil, letos byla vyvolána velká očekávání a hra se mi velmi líbila. V podstatě naprosto souhlasím s Václavem. Plus jsem rád, že se zase po letech nejelo busem, protože jsem začínal mít dojem, že se jím jede jen proto, že se jím jelo loni.
INDEX

A) Myslím si, že je celkem jedno, jestli je hra kratší, nebo delší, ale je potřeba aby měla tomu adekvátní rozsah a obsah. Ale zase platí, že do víc hodin se vejde víc zábavy.

B) Předmět mi nechyběl. Předměty my zpravidla nemáme rádi. Dost často je to nějaká blbost pro pochybný efekt, dost často něco dovednostního, co nám nejde, a skoro vždycky je to aktivita pro jednoho a ostatní čumí. Netvrdím nutně, že mým ideálem je, aby byly hry stoprocentně papírové, ale že taková byla zrovna letošní Tmou se mi líbilo. Ozvláštněné místo mi chybět nemohlo, protože ozvláštněné místo na trase bylo. Bylo ozvláštněné tak akorát, aby to byl jakýs takýs hezký zážitek. Na rozdíl třeba od loňského kláštera, ze kterého mi jako nejsilnější zážitek utkvělo to, že byl především ozvláštněn blbými restrikcemi, jež ze zajímavé šifry udělaly ojeb a z krásného místa buzerplac. Opakující se motiv mi chybět nemohl, protože ho Tmou měla. Opakoval se v míře střídmé, což je dobře, protože u leitmotivu vždycky hrozí, že začne být spíše obtěžujícím prvkem. Loňské Q se opakovalo často a obtěžující nebylo, ale dost často se to zvrhne.
´
Letošní úplně normální Tmou mne plně uspokojila. Nepotřebuju na hře bazmeky, generující náhodné pořadí, nepotřebuju vodit do míst, k nimž se přistupuje s tak posvátnou úctou, až se tím veškeré kouzlo ztratí, nepotřebuju v půli hry převážet do horoucích pekel jen proto, že kolem téhle kopřivy se ještě nikdy nešlo, a nevadí mi, že sedím při hře na lavičce, na které už jsem jednou v životě seděl.

Síba

Předmět spíš ne. Mám doma budík z Tmou 16, který žádné lušticí vzpomínky nevyvolává, nejde, a když ještě šel, tak nešel moc přesně. Párkrát jsem ho chtěl vyhodit, ale logo !Tmou má nade mnou nějakou zvláštní moc a zastavilo mě. Takže mi tam překáží furt.

Ondra

Když tak o tom přemýšlím, tak s výjimkou opravdu nezapomenutelných vychytávek taky asi nepotřbuju na hře "bazmeky". A to o tom místě beru zpět, rozhledna byla fajn místo (navíc se mi třeba moc líbila trasa přes Planýrku k Arboretu a vůbec celá prostorová koncepce terénu), super byl celý start, bez nutnosti interagovat a jinak se dělit, a asi jediné, v čem nakonec byla letošní TMOU mimo (moje) očekávání bylo málo mládeži nepřístupných šifer:) Ještě zajímavý postřeh: s každým dnem mám pocit, že letošní TMOU byla lepší a lepší. To asi ještě nebude reminiscence, spíš pozdější docenění některých nápadů.

Ivo

Co říkám na těžké hry?

MILUJU JE !!!!!

Nemůžu na to napsat nic jiného. Nejsem zas tak úplný šifrovací matador, začátky nepamatuju. Ale pamatuju dobu před cca 5-6 lety, kdy mi šifrovačky přišly takové nějaké těžší. Nejen pro nás (to by nebylo překvapivé, začínali jsme). Tehdy každý mohl někde zakysnout, včetně největších favoritů. Šifry míchaly pořadím a Statek (kdyby tehdy existoval) by se možná mohl jít vycpat (a nebo taky ne). Často nikdo nedošel do cíle. Zejména Bedna a Tmou byly v tomhle nekompromisní - a proto jsem je měl nejradši. Poslední zhruba 2-3 roky mám pocit, že se to nějak zjednodušuje. Čelo (kam nepatříme, ale párkrát jsem měl šanci k němu přičuchnout) to mívá jako závod: jak už tu někdo napsal, "kdo se zdrží, je out". Statek se trefuje a sázkaři si nudou koušou nehty. Zejména u zmíněných dvou velkých her mi ten propad přišel citelný (a to jsem ještě nebyl na letošní Bedně). Kde jsou ty doby, kdy jsme v 9 ráno tvrdli na 5ce a ještě se dostali na celkem slušný výsledek.

Konkrétně třeba loňské Tmou (a asi i Bedna) pro mě v tomhle směru bylo trochu zklamáním. Nedokázal jsem říct proč, hře nebylo co vytknout. Ale ačkoli jsme se vlastně nikde zásadně nezasekli, skončili jsme v hloubi startovního pole. Bez možnosti těch pár menších zaváhání někde nad ránem dohnat. Už jsem se začal smiřovat s tím, že to tak bude navždy. A pak přišlo Tmou 18+! Ať už to bylo čímkoli, vrátila se ta stará atmosféra, kdy na každém stanovišti trčí spousta světýlek. Kdy ani vícehodinový zákys neznamená definitivní konec nadějím. OBROVSKÉ DÍKY ZA TO! Netvrdím, že by taková musela být každá hra, to rozhodně ne. Ale pár za rok ano - mně osobně se takové prostě líbí mnohem víc.

To všechno píšu s vědomím toho, že zrovna nám ta obtížnost letos pěkně nafackovala a dosáhli jsme jednoho z nejhorších umístění v historii týmu. Ale hra jako taková byla fajn.

Moc PROSÍM, PROSÍM, nenechte se vycukat a obměkčit. A udělejte takový i další ročník!
Snad jen o něco delší, v tom bych se přidal k hlasům, které po tom o něco výše volají. Klidně 17-13, tj. kulatých 20 hodin. Stejně si musím v pátek vzít odpoledne volno a v sobotu už nic nestihnu. Tak to radši využiju na hru.

Marwin

To, že nikdo nedošel do cíle, beru jako selhání organizátorů.

Tak mě ale napadá... Co je to težká šifrovačka? Když do cíle dojde třeba 5 procent týmů, je to hodně nebo málo? Vím totiž o několika potenciálních týmech, které si říkají, proč chodit na nějakou akci za pětikilo, když ani ti nejlepší nedorazí do cíle. Když by z 250 týmů do cíle přicházelo pokaždé řekněme 10 - 30, byla by pro ně motivace, že by se třeba příště mohlo zadařit. Ono ani tak nevadí, že ti nejlepší jsou v cíli pořád na předních místech, takovým týmům už může vadit, že ani ti nejlepší v cíli nejsou.

Nám to až tak nevadí, na Tmou (a na šifrovačky obecně) chodíme z trochu jiných důvodů.

Moc nechápu, proč by nemělo platit, že "kdo se zdrží, je out" :-)

PS: zruda ;-)

Já se přidám se svým názorem.

a) Obtížnost šifrovačky mi přišla způsobená, jak už tady bylo několikrát zmíněno, hlavně kombinací krátkého času a mnoha pracných šifer, které, i když člověk dostal rychle správný nápad, vyžadovaly leckdy zdlouhavé a dolušťování náchylné k chybám. Věřím, že být tam hoďka dvě navíc, do cíle nakonec dojdeme a nejpíš ne sami.

b) Co se týče toho, že nikdo nedošel do cíle, obecně s tím problém nemám. Zrovna u her typu Tmou, Bedny, atd. mi vůbec nevadí, že jednou za pár let prostě nikdo nedojde, ale nemělo by to být pravidlem. Mrzí mě, že to bylo zrovna letos, protože to chvíli vypadalo, že konečně tu Tmou jednou dojdu. :-) Chápu, že občas je pro organizátory těžké odhadnout celkovou "projitelnost" šifrovačky, zvlášť pokud osbahuje těžké šifry, ale alespoň rámcově se s parametry počet šifer, jejich obtížnost a čas hry pracovat dá. Prostě je to na organizátorech, jaké mají od hry očekávání, a je dobré, když se moc neliší od očekávání hráčů.

c) V používání artefaktů se shodnu se Síbou. Většinou se práce s nimi nedá nijak paralelizovat, takže to dopadá tak, že jeden člověk s ním hraje a ostatní můžou jít na pivo. Pokud je navíc na hrou naroubován nějak násilně, je s ním akorát víc škody než užitku. To radši pěkné a nápadité papírové šifry než za každou cenu mít nějaký předmět jenom proto, že je to cool. Ohledně ozvláštněných míst si dovolím poznámku člena týmu standardně se pohybujícího uprostřed pelotonu. Zatímco tato místo mohou působit úchvatně, pokud k nim člověk dorazí mezi prvními a je tam ideálně sám, můžou se změnit v davové peklo plné lidí, kteří se mačkají a šlapou po sobě, aby jim neunikl žádný detail šifry. Navíc luštění probíhá povětšinou individuálně, jelikož se každý bojí komunikovat se členy svého týmu, aby ho náhodou nezaslech někdo cizí. Takže za mě krásná místa ano, ale ideálně taková, u kterých se jednoduše dá opsat veškerá informace a pak odejít luštit do povzdálí.

Tonda
(Normálně Vánek nyní host u Tučňáků)

Ivo:

A) Čas hry: 17-12, z důvodů již uvedených: světlo při srazu, rozumná délka hry. ‚‚Teď už se to zkrátka stihnout nedá‘‘ -- irelevantní, pokud neděláš hru jen pro elitu. Naprostá většina lidí TMOU nikdy nedošla, nedojde a ani to realisticky nečeká. Nestihnutí je tedy standardní zážitek, a jde pak o vůli luštit až do konce, zda se ještě podaří dojít na další stanoviště, předběhnout tým X nebo Y, ...

B) Předmět: Nechyběl. Matičky byly excelentní, ale to je dávno. Zrovna na TMOU mi předmětová šifra nechybí. Ty lepší z nich bývají milé vtípky (hodiny, drátek, zubní pasta, kokos, ...). O ostatních pomlčím.

Motiv: Loni tam byl až trochu moc. Letos tam skoro nebyl, a možná dobře. Kdo byl na kterémkoli ročníku Po trati, zažil 18+ hru, jakou nemohl od TMOU čekat, protože by si tím zkazila kádrový profil.

Zvláštní místo: Nevnímáme. Explicitně bych měl asi dodat, že pěknou trasu naopak oceňujeme, ale to je něco úplně jiného. (BTW 26 šprušlí byl dobrý vtípek, ten beru, obzvlášť když jsem na té rozhledně byl Nkrát a nevšiml si toho.)

Celkově jsem letos odcházel z hry domů vcelku rozčarován, a pořád jsem si úplně neujasnil, proč když byly šifry založené na tak pěkných nápadech, můj pocit z nich tomu neodpovídal. Jedna hypotéza je, že nápady byly tak pěkné, že se tvůrci občas nechali příliš unést vlastní genialitou.

Ale neskončili jsme na hovadině nebo něčem nedatelném. Čas jsme ztratili na šifře, kterou jsme měli dát, a definitivně se zasekli taky na šifře, kterou jsme měli dát. Takže opět naše blbost -- a další pokus zase za rok. Klidně se stejně těžkými šiframi. Rozhodně lepší těžké než blbé. Když jdu na TMOU, nečekám, že dojdu. Ale čekám dobré šifry.

Yeti

Je to šest a kousek roku, co Jířa přišel s tím, že existujou nějaký šifrovačky, že jsou přes noc a že je čas od času nikdo nedojde, tak jestli nechci jít. A já jsem si říkala, co je to za blbost, když závod nemá vítěze. A šla jsem a došli jsme ani ne do půlky, byla zima, já na to nebyla dobře oblečená, chtělo se mi spát a vůbec... bylo to super.

Takže přiznejme si to, jsme masochisti. Naprosto jasně jsem se viděla letos na Podzimní v očích zbytku svého týmu s celkovým HI = 0. Po 15 minutách neúspěšnýho luštění chtěli nápovědu. A když jsem nechtěla: "Tak tu necháme Zuzku luštit a my mezitím půjdeme támhle do hospody."

Letos jsme si moc přáli !TMOU dojít. Jako vážně. Nasazení na 30. místě. Potom, co jsem si tu přečetla předchozí komentáře, uvědomuju si, že to je větší blbost, než když hra vítěze nemá (omlouvám se Pralinkám). Skoro abych smazala naši reportáž.

Nebudu opakovat tisíckrát omletou situaci letošní Bedny. Naopak tu nezazněla situace letošní PoŠkole, která byla dle mého názoru vzorem pro odhad obtížnosti hry. Ta brutus krychle na konci byla skvělá a přestože nás stála cíl a přestože nás stála bednu (dorazili jsme tam 3. a nakonec skončili 4. - 3 týmy v cíli), považuju tu šifru za nejlepší, jakou jsem kdy luštila, a hru celkově taky.

Zrovna na minulé orgoMatrixí schůzce se řešilo, v kolik hodin chceme v cíli kyborgy a kolik chceme v cíli reálně týmů. A čím menší to číslo je, tím dle mého názoru lepší, ale zároveň tím větší risk, že hru nedojde nikdo. Za výše uvedenou diskuzi jsem ráda, mám teď na kluky v Atýmu páku :) .

Abych se vrátila od těžkých her obecně k letošní !TMOU, já jsem ji žrala. A celý tým na tom byl podobně. Zůstali jsme na 11, skončili jsme za nasazením a daleko za očekáváním. A tušili jsme to už cca od půlnoci, že to tak bude. A stejně nás hra moc bavila. Cestou z cíle na nádraží jsme se přesně o tom bavili. Že chyběl artefakt. Že chyběl odvoz autobusem. Že chybělo speciální místo. A že nám nic z toho nechybělo, protože šifry byly výzva. Že bylo pořád co dělat. Byly to šifry, do kterých bylo potřeba mlátit. A možná to byl důvod, proč tolik dobrých týmů kyslo na Myškách a spol. Prostě že se ta sebetýračstvím se živící část nás samých zase po čase pořádně nažrala.

Sečteno podtrženo, tisíckrát radši skončím v polovině těžké hry než prosprintovat jednoduchou do cíle. Ať TMOU klidně trvá 20 hodin. Ať klidně trvá i dýl. (Fakt někdy trvala, dokud někdo nedojde? - Super!!!) A víc takových šifer, kde si po vyluštění řeknu, že jestli tohle nezavařilo i Übertýmu, tak už nevím, co jinýho může.

K některým věcem, co tu zazněly:

Bez autobusu/vlaku --- super! Jen tak dál!

Bez předmětu --- super!

Bez vítěze --- super! (Už bylo na čase. Popravdě mě velice překvapuje, že je to tu vůbec předmětem takové diskuse, zejména jde-li o Tmou... Ale samozřejmě, pokud někdo některé roky i dojde, tak taky dobrý. :-)

Zvláštní místa --- ne že bych je vyžadoval, ale vždy znovu ocením, co orgy napadne za zajímavosti. Ale jsem vlastně nenáročný, noční rozhledna mi úplně stačila (ostatně, v klášteře jsem byl mockrát, tady nikdy), zvlášť, když nahoru kupodivu lidi vůbec nelezli, takže si to tam člověk mohl vychutnávat sám.

Posun koncového času někam do odpoledne --- to je teda značně subjektivní, ale za mě fakt ne prosím: takto jdu s vědomím, že i pokud vydržíme do konce a ten nás zastihne, plácnu, na náhodném místě v lesích u Jihlavy (řeky :-), okolo druhé budu doma, odpoledne se dospím a nejpozději další den už budu normálně fungovat. Pokud by to končilo ve dvě (a další rok třeba ve tři ap.), už by bylo velké riziko, že to "zasáhne" i neděli. No a to už aby si pak člověk v mém věku a (rodinném ap.) stavu přál raději zakysnout a skončit už někde v noci, aby tu neděli zachránil. :-) Pokud k letošním časům startu a konce velela nějaká magie čísel, pro !TMOU 19 by prosil standardních 19 hodin od 17 do 12, !TMOU 20 teda zcela mimořádně dvacetihodinová od 17 do 13 (s koncem pokud možno někde u Bystrce ;-), pokud je 16--12 moc brzo, no a pak zase návrat k normálu.

Posun počátečního času na 18:00 --- myslel jsem, že jde o číselnou magii, pokud by tato změna měla mít trvalejší charakter, taky bych raději začínal dřív (optimálně ještě před tím, než padne tma, jako už kdosi výše psal, že ostatním na startu uvidí do ksichtu i bez čelovky).

Obecně k Ivošovu B) --- jsem z těch, kdo je velice rád, že Tmou byla "normální". Exit byl čím dál méně normální, pak jsme tam přestali chodit a teď jsem koukal, že jsme patrně nebyli sami, neb záhy zašel na úbytě celý Exit. Moje defaultní očekávání je právě to, že hra bude "normální". Bohužel je někdy, jak píšeš, "přebito ještě něčím úplně jiným", typicky ale tento "prvek pohrávání si s očekáváním" neumím příliš ocenit, tak jsem rád, když zůstane, Tvými slovy, "nevytěžený". :-)

Pavel