Jaký smysl mělo proházení barviček? Jaký smysl mělo, že rovnice byly uvedeny od "nejjednodušší" po "nejsložitější", když se kvádry stejně chápaly samostatně, tj. nepřikládaly se k sobě, netvořily nové útvary a šlo tedy o triviální sčítání a odčítání? Jinými slovy: "v čem je tedy ta šifra?" :)

Snažili jsme se útvary přikládat stěnami k sobě, abychom vyhověli podmínkám na pravé straně rovnice. U červeného řádku to ale zjevně nemohlo jít, což nás hodně mátlo. (Dero)

Tady šlo podle nás o důslednost při interpretaci. Například bylo jasné, že umocnění na barvu odpovídá obarvení útvaru, takže další sčítání jen prostě přidá nějaké další nějak obarvené kostičky (a odečítání ubere)... Začínalo se IMHO od jednodušších, aby se to člověk postupně naučil -- když už člověk zná princip, tak je to jedno, ale když to člověk musí teprve vymyslet, tak se to hodí :-)
Ale jinak souhlasím, pro nás jedna z nejjednodušších letošních šifer, těžké bylo hlavně si představit správně ty útvary a správně napočítat, kolik mají stěn...

Radšej sme si kreslili. Ale je pravda, že keď som videl zadanie, tiež som čakal akési lego a nutnosť na základe známych čísel objaviť, ako sú k sebe útvary priložené. Bolo to jednoduchšie, ale prečo nie. Predtým bola ťažšia 8, potom zas 11 (teda, tam záležalo na rýchlosti správneho nápadu).

Barvy připomínaly hledání min. Interpretace "obarvení krychle" nás nenapadla, hledali jsme "počet volných stěn" a barvy brali jako balastní indikátor pořadí, luštit to šlo i tak. Pěkná šifra, spolu s 12 podle mně letos nejhezčí (13 a výše jsem ještě pořádně neviděl).