Hlavní šifry a řešení

Šifra má 3 listy – první je folie, na které je symbol nůžek, budeme tedy jednotlivé části stříhat. Většina dílků má na sobě obdélníčky, aby se nějak pojmenovaly s výjimkou dílku s brněnským orlojem.

Na druhém listu najdeme obrázky, které asociují ulice a náměstí v centru Brna a údaje o vzdálenosti a směru. Vzdálenosti jsou malé, jedná se tedy o konstrukci někde na šifře, nikoliv reálné vzdálenosti.

Na třetím listu je opět brněnský orloj, vlnovky stejné jako na dílcích prvního listu a tečky s paprsky. Pokud dílek s orlojem přiložíme na orloj, krásně na sebe lícují včetně vlnek. S trochou práce vyskládáme všechny dílky tak, aby tečky i vlnky na dílcích lícovaly tečky a vlnky na 3. listu.

Dále je třeba dílky pojmenovat. Jedná se o ulice a náměstí v centru Brna, které jsou i na druhém listu. Použité ulice topologicky odpovídají mapě Brna, navíc ulice a náměstí použitá v šifře jsou ve startovní mapě značeny kapitálkami. Nakonec už stačí jen od tečky z místa z 2. listu zaměřit jiné políčko ve zkonstruované mapě. Dostaneme tajenku MONUMENT MILI VYCHODNE OD [MORAVSKÉ NAMESTI], což je nedaleký PAMÁTNÍK DĚLNICKÝCH DEMONSTRACÍ.

Dlouhá modrá čára která je chvílemi tečkovaná s různými přerušeními a křížek. Křížek napovídá, že by mohlo jít o místo v mapě. Koukneme do mapy a zjistíme, že se nacházíme u ústí Svitavského náhonu, který je v šifře zakreslený, pouze je narovnaný. Snadno dopočítáme, že křížek odpovídá parčíku u křižovatky ulic Zvonařka a Dornych.

01C REFERAT Text je smysluplný, možná trochu divný, ale není seřazený. Začneme tučným řádkem a složíme text, který popisuje děj filmu E.T. mimozemšťan. Současně čteme mezitajenku z písmen vlevo, která říká, že teď už určitě víte, na která písmena se zaměřit, což jsou právě E a T – která taky značí v morseovce tečku a čárku. Ve správně seřazeném textu čteme po řádcích morseovku z písmen E a T. Řešení zní HLEDEJ U TOCNY PRED MESTSKYMI LAZNEMI.

Šifra vypadá jako změť znaků, na obvodu lze snadno najít morseovku dávající mezitajenku, podle které máme najít 12 hor a 12 ďolíků, která máme složit v pohoří a údolí. V šifře jsou světlejší barvou znaky A pro horu (v různých rotacích) a V pro ďolík (v různých rotacích). Když je najdeme a složíme papír, většina znaků zmizí a z šifry se graficky vyloupne portrét Masaryka, což interpretujeme jako Masarykovu ulici.

První strana vypadá jako překladový slovník, druhá jako nějaký strukturovaný text, snad písničky, akorát zatím netušíme jaké. Hymna Tmou to podle délky slov nebude. Chlívky budou pravděpodobně značit písmena řešení. A smysl bude mít určitě i to, že podtržítka některých slov jsou tučná.

Zpět ke slovníku. Výrazy jsou seřazeny abecedně podle tučných slov. Každý výraz je rovnítkem rozdělený na dvě části, levou a pravou, a v každé této části je vždy něco šedě podbarveno. V levé části je typicky podbarveno tučné slovo. Krom šedě podbarvených části jsou ve slovníku i malým fontem napsané kusé informace o konkrétním tvaru a použití daného výrazu.

Tučná slova vlevo jsou vždy konkrétní slova, kdežto šedě podbarvené texty vpravo jsou obvykle opisy. Opisy ukazují na konkrétní slova, která ale významově neodpovídají slovům vlevo. Např. “konající se na pomezí dne a noci” je ”večerní”, kdežto vlevo je “autista”. “Trochu, opak mnoho” je “málo”, kdežto vlevo je “cena”. Jsou zde i víceslovné výrazy, třeba “opak nalezená” je “ztracená”, kdežto vlevo je “z úst prší”. Někdy se výrazy vlevo a vpravo rýmují (pravý = zprávy, síra = víra, spása = krása), což opět zavání písničkou. Ale jakou?

Zkusme v rámci slovníku pominout běžná slova vyskytující se v písničkách a zaměřit se na ta specifičtější. Specifičtější slova vlevo jsou často ze šifrovacího prostředí, ale hymna Tmou to není. A slova vpravo: levná, cigareta, vráska, vinice, hrozen, stánek, zprávy, víra, sklenička, … V tuto chvíli už vám nejspíš naskočí táboráková odrhovačka “Stánky”, a pokud ne, tak Google pomůže.

Píseň tedy máme a můžeme začít doplňovat. Nebudeme ovšem doplňovat původní text písně Stánky, nýbrž text pozměněný podle výkladového slovníku v opačném směru (zprava doleva). Tam, kde v originále bylo slovo “večerní”, doplníme “autista”, kde bylo druhé a páté “málo” (z celkem pěti výskytů v celém textu písně) doplníme “cena”. S konkrétním tvarem slov nám pomáhají informace malým fontem, a ty, které chybějí, přejmeme z původního slova.

S doplňováním textu pomůže uvědomění, že slova vyznačená tenkými podtržítky jsou nezměněná, kdežto ta vyznačená tučnými podtržítky jsou přeložená podle výkladového slovníku. Ve chlívcích čteme “následuje šifra na místě, kde hrají v okolí měst. haly tenistky”, což interpretujeme jako tenisové kurty u městské haly.
Kompletní upravený text písně:

Plánky

U plánků hledaj svou spásu
postávaj a haluzej trasu
s nápovědou tak zjevnou, však neví kam jít

Šifřiček pár a pár tahů z trávy
vyhraje přec jen autista pravý
neuměj číst a nevěděj kde pomůcky maj

Jen roztřihli dead, rvou z čelovek pásky
tak strašná je cena zacházky
z úst prší síra, pivo z petky nezabírá

U plánků hledaj svou spásu
postávaj a ze slov a hlasů
poznávám, že lepší jsme jim help měli dát

Jen roztřihli dead, rvou z čelovek pásky
tak strašná je cena zacházky
z úst prší síra, pivo z petky nezabírá

Zadání na první pohled vybočuje z řady běžných šifer:

šifra není číslovaná,
řešením je něco jiného než zpráva, heslo nebo poloha dalšího stanoviště.

Navíc kód stanoviště je POMUCKA. Co kdyby vyšlo něco, co budeme při hře používat jako artefakt/pomůcku při luštění dalších šifer?

Zadání šifry připomíná nějaký rozvoj nebo postupně budovanou strukturu, který má sedm kroků. Každý krok má dvě stěžejní části, “pích” a “ππ”, a nějakou barvu. V závorkách za “pích” se vždy objevuje křížek, v závorkách za “ππ” čáry, a obojí je v nějakém vztahu s předchozími barvami, tedy kroky.

Pích a ππ reprezentují dva úkony, které provádíme při sestrojování kružnice pomocí kružítka, které letos bylo v povinné výbavě. Pích reprezentuje zapíchnutí kružítka do papíru a ππ obkroužení kružnice. Křížek reprezentuje bod vpichu, čáry pak reprezentují kružnici nebo její části. První krok, resp. řádek, tedy říká “zapíchni kružítko a obkruž kružnici”. Není řečeno kde začít, ani jakým směrem kroužit, ani jaký je poloměr. Zvolíme tedy nějaký intuitivní začátek a směr, třeba na 12. hodině a po směru hodinových ručiček. A poloměr libovolný.

Sestrojit druhý krok je složitější, protože vpich i kružnice mají nějaký vztah k předchozímu vpichu a kružnici. Modrý křížek leží v ⅙ fialové kružnice, píchneme tedy kružítko do ⅙ fialové kružnice, což v rámci fialové kružnice odpovídá 2. hodině. V závorkách za modrým ππ pak najdeme předpis, odkud začít obkružovat druhou kružnici. Modrá čára u prvního fialového ππ je podélně rozdělena vedví, leží zároveň na začátku a na konci fialové kružnice, čemuž odpovídá 12. hodina fialové kružnice. Tam začneme s modrou kružnicí, směr kroužení zachováme. Modrá kružnice následně protne fialovou kružnici v její ⅓, což koresponduje s polohou modré čáry nad druhým fialovým ππ, a pak protne i střed fialové kružnice, což zase koresponduje s modrou čarou nad fialovým “pích”.

Třetí krok a ty další už jsou jen aplikováním stejných principů. Poměrně brzy lze odhadnout výsledný útvar a není potřeba do detailu potvrzovat všechny vztahy kružnic a vpichů. Je to totiž útvar, který si někteří z vás kreslili kdysi ve volných chvílích ve škole. A různí lidí mu říkají různě, protože nejspíš žádné (ustálené) pojmenování nemá: kytka, květina, květinka, kytička, rozeta, flower of life. Máte nějaké jiné pojmenování? Šup s ním od diskuze!

Římská čísla I až VII, to zavání šifrou POMUCKA, jejíž řešení jsme před chvílí ukázali organizátorovi, který nám za to vydal třetí šifru.

Každé římské číslo reprezentuje jednu kružnici z květinky, která je řešením šifry POMUCKA. Každý řádek pak popisuje jeden matematický množinový výraz, který je potřeba vyhodnotit a výsledek graficky zanést do květinky, jakoby květinka byla Vennův diagram. Tak získáme z každého řádku graficky jedno písmeno řešení. Písmena jsou tiskací, vychází “Florian u Vaclava”, tedy socha sv. Floriána u kaple sv. Václava na modřickém náměstí.

Pro urychlení řešení pomůže všimnout si, že některé výrazy nebo jejich části se opakují.

Může se stát, že jste při řešení šifry POMUCKA zvolili jiný počátek první kružnice nebo jiný směr kroužení. Ať už jste je zvolili autorsky, a nebo jinak, mělo by vám u řešení této šifry vytanout, že vám grafická písmena mohou vyjít pootočená nebo překlopená. Pokud pootočená nebo překlopená skutečně jsou, tak tato šifra vám říká, kde byl autorsky počátek první kružnice a jaký byl autorský směr kroužení.

Šifra má na sobě stejný obrázek orloje jako na startovní šifře, kde zastupoval náměstí Svobody. A tato šifra byla vydávaná na náměstí Svobody, akorát v Modřicích. V okolí jsou 4 ulice, které mají stejná jména jako ty, které byly použity na první šifře – Husova, Nádražní, Masarykova a Benešova. Topologicky je lze opět složit dohromady, aby na sebe navazovaly, světové strany určuje deformovaná směrová růžice na šifře. Pak stačí jen přečíst písmena z názvů ulic ve směru šipky: RYBNIK KM SEV NAHON.

Šifra se tváří jako osmisměrka, jen místo přesné legendy máme k dispozici jen názvy katgorií, které vyškrtat. Po vyškrtání si všimneme, že:

• první sloupec a spodní řádek zůstaly prázdné
• většina slov byla vyškrtána svisle nebo vodorovně
• vlevo dole není O ale 0
• ve spodním řádku je celá permutovaná celá abeceda
• mezitajenka nám říká, že máme najít v každé kategorii jeden graf

Šifra tedy má vypadat jako graf nějaké funkce, jen ho najít. Hledáme podle mezitajenky graf v každé kategorii, pomohou nám diagonálně vyškrtnuté slova – KARDIO, FOTO, SONO, PARA. K nim jde připojit koncovku “GRAF” a dostaneme smysluplné slovo. Další dvě taková slova jsou vodorovně, všech 6 je postupně DEMO(graf), KARDIO(graf), FOTO(graf), SONO(graf), TELE(graf), PARA(graf). Tato slova navazují na sebe a tvoří graf funkce, ze kterého přečteme řešení – na ose x najdem A a přečteme příslušné písmeno na ose y. Takto získáme tajenku SOUTOK SVITAVY SVRATKY MOSTEK.

Šifra se kromě papírové jízdenky skládala z 18 stanovišť podél inlinové dráhy u Olympie, které byly vybaveny samoobslužnými označovači (razítka).

Podle pokynů si projdeme zastávky, na každé si orazíme značkovačem (razítkem) příslušné pole jízdenky a prohlédneme (poznačíme) obrázek. Analýzou zjistíme, že máme 18 trojic DATUM – MÍSTO – UDÁLOST, které jsou ale rozhozené na různých políčkách.

Na oražených textech jsou některá písmenka tučně, navíc jedno o je nahrazeno symbolem čtverce. Přečteme si takto mezitajenku: SLOZ [CTVEREC] KDY KDE A CO ZAČNI U THERMOPYL!

Složíme tedy jízdenku tak, aby tři políčka, která odpovídají datu, místu a události byla u sebe, výsledným tvarem je čtverec kde v jednom sloupci se z šedých čar složí písmenko. U Thermopyl jsou jeho části vyznačeny tučně, aby potvrdily tento princip. Takto získáme písmenko z každé trojice, řazení je chronologické (bitva u Thermopyl je nejstarší událost užitá v šifře). Řešením je POSILKA U VYMLATISTE.

Dvě myši mají zjevně projít bludištěm/laby­rintem. Pokud ignorujeme vše ostatní v šifře, labyrint vydá mezitajenku CESTA 2. MYŠI a končí zavřenými padacími dveřmi. Začneme si tedy všímat teleportů a obrázků pod nimi. obrázky vždy tvoří dvojice, které se liší diakritikou – banka/baňka, apod. Zároveň ten obrázek s háčkem má nad sebou sýr, který připomíná tvarem háček. První myš tedy přijde k teleportu se sýrem/slovu s háčkem, sežere sýr/háček a teleportuje se na slovo bez háčku. Takto projde první myš cestu, která vydá mezitajenku TELEPORTUJTE SE ZA 2. MYŠÍ a skončí sežráním sýra, který otevře padací dveře pro druhou myš. Druhá myš pak prochází cestou již bez sýrů (neteleportuje se), až na konci sežere sýr v teleportu, pod kterým je myš. Teleportuje se tak na volně stojící teleport, který tedy logicky musí skrývat slovo mys. Jdeme tedy na mys v blízkém rybníce.

Výrazy VODOROVNĚ a SVISLE evokují křížovku, římská čísla I až VII spolu s rozmístěním sedmi “vodorovných” bloků zase květinku ze šifry POMUCKA. Na květinku může vizuálně navádět i podivný font písmen T M O U vpravo dole. Pustíme-li se do křížovky, za chvíli zjistíme, že vodorovné výrazy jsou jednoslabičná slova, a že svislé výrazy se z těchto slabik skládají. S dohledáváním slov pomůže zjištění, že opisy jsou seřazeny abecedně podle hledaných výrazů. Jak to celé souvisí s pomůckou?

Vodorovných výrazů I je 12, ostatních vodorovných pak vždy 8, svislých je celkem 24. Nakreslíme-li si květinku, můžeme si všimnout, že v kružnici I je 12 oblastí, v ostatních šesti kružnicích pak vždy 8 oblastí, a celkem má květinka 24 oblastí.* Chceme tedy rozmísťovat vodorovná slova do oblastí v dané kružnici tak, aby vznikala svislá slova. Tím postupně získáme přesnou polohu svislých slov v květince, v každé oblasti bude právě jedno. Vyplníme křížovku, postupně zjistíme i slova ze čtyř otazníků: “dolík”, “kráterek”, “loch (německy)”, tedy díra, a “otvůreček”. Slova to jsou docela obskurní a mají společné to, že vyjadřují otvor, díru. Máme i jejich přesné polohy v květince. Všimneme si, že každé ze čtyř otazníkových slov je v oblasti jiného tvaru, a že v květince jsou celkem čtyři různé tvary oblastí, každý tvar šestkrát. Vzhledem k symetrii květinky lze celý útvar vnímat jako šifrovací mřížku, jejímiž otvory jsou oblasti, ve kterých jsou otazníková slova. Máme mřížku, máme otvory s nejasným pořadím, co a jak číst?

Tabulka pod písmeny TMOU má 4 sloupce po 6 řádcích, což odpovídá čtyřem otvorům a šesti pozicím šifrovací mřížky. V každé oblasti máme vepsáno jedno svislé slovo, z něj bychom chtěli číst enté písmeno podle tabulky. Ještě ale nevíme, který sloupec představuje který tvar oblasti. S tím pomohou písmena T M O U, ve kterých poznáme zdeformované tvary oblastí. V prvním pozici přečteme ze slov “kráterek”, “loch”, “otvůreček” a “dolík” písmena “TOČÍ”, z celé mřížky vyjde mezitajenka “TOČÍŠ DOBŘE A TEĎ ČTI SLABIKY”.

Svislá slova v křížovce jsou jedno až čtyřslabičná, což spolu se dvěma svislými slovy “akát” a “sekera” a s mezitajenkou navádí na morseovku. Když si každé ze svislých slov přeložíme morseovkou podle délky slabiky, získáme 24 pěkných písmen, každé v konkrétní oblasti květinky. Mezitajenka tak trochu vybízí k dalšímu točení a zároveň máme vpravo dole nevyužitých 24 písmen T M O U, která reprezentují 24 oblastí květinky. Znovu tedy točíme mřížkou, v každé pozici přečteme čtyři písmena a vepíšeme je k prvním čtyřem písmenům T M O U, která zatím nejsou popsaná. Takto postupně vypíšeme všech 24 písmen, tím získáme jejich pořadí a čteme řešení: “DALE BEZTE K USTI DVA KM JIZNE”, tedy k ústí bezejmenného potoka do potoka Dvorského.

• Celý útvar si lze představit i tak, že postupně vrstvím kružnice I až VII na sebe (I je nejníže, VII nejvýše); VODOROVNĚ pak znamená “v rovině papíru”, “SVISLE” znamená “svisle skrz kružnice od nejvyšší po nejnižší”. Tato představa není k vyluštění šifry nutná.

Shluky písmen ve tvarech neúplných sedmisegmentů nebo Braillova rastru skrývají začátky slov fonetické hláskovací abecedy (alfa, bravo…). Tato písmena dají mezitajenku DIGI ČÁRKY SLEPCO TEČKY. Pracujeme tedy nadále s čárkami sedmisegmentu a tečkami Brailla. Do shluků vepíšeme písmena mezitajenky jak v sedmisegmentu, tak v Braillově písmu a v pořadí začátků fonetických slov čteme po cestě přítomné čárky nebo tečky, které dají v morseovce tajenku ZELENÁ RYBA V ANUSU DUB. Na mapě najdeme zelenou plochu lesíka ve tvaru ryby a přibližně v místě jejího anusu hledáme dub.

Prostá konstrukce v mapě. Tvar ryby na obrázku odpovídá tvaru lesa Dlouhé líchy, kde se nacházíme. Stačí přepočítat, kam ukazuje šipka na obrázku – a to k SV rohu rybníka v Rebešovicích.

Slova legendy najdeme v tabulce písmen vždy v zarovnaném čtverci 3×3 po dráze, která kreslí stylizované písmeno z osmi písmen čtverce a vynechává právě jedno. Dostaneme tedy dva čtverce 6×6 – „malý“ z jednopísmenných zbytků a „velký“ ze stylizované grafiky. V malém čtverci lze nalézt slova obvyklým osmisměrkovým způsobem, např. UZNAT. Tato slova jsou vždy synonyma slov z legendy, která mají u sebe napsáno 3× – mají se tedy použít třikrát, my jsme je použili podruhé. Po vyškrtání dostaneme z malého čtverce tajenku SV MARTIN Z, víme tedy, že máme jít ke zvonici Sv. Martina západním směrem. Ta je však pěší cestou pekelně daleko a šifra radí luštit dále, abychom ušetřili kroky. Dalším pozorováním je, že písmena tajenky tvoří validní mřížku. Použjieme ji tedy na velký čtverec a čteme tajenku MŮŽEŠ ŤAPATI K ÚSTÍ BOBRAVY, ŘEKNI ORGŮM KÓD. Je třeba ještě potřetí použít synonymní slova. Pokud přečteme osm malých písmen, která zbyla po vyškrtání těchto slov v pořadí v osmisměrce, dostaneme kód VAZELINA. Jdeme tedy k ústí Bobravy, kde za kód vazelína dostaneme možnost nechat se převézt přes řeku a zkrátit si tak cestu.

Myš jde po cestičce a jí sýry. S přesným pojmenováním sýrů pomůže mít vyluštěnou předherní šifru: tvarůžky, cheddar a φετα (feta). Myš sní nejprve všechny tvarůžky, pak všechny cheddary a nakonec fety. Lze si všimnout, že tvarůžků je osm, cheddarů šest (přes čtvrtý z nich jde myš dvakrát po sobě), fety jsou čtyři. Z toho lze dovodit, že obrázky sýrů reprezentují písmena z názvů sýrů a každému obrázku sýra tak přisoudit konkrétní písmeno z názvu sýra.

Myš nejen že jí sýry, ale také prosviští podivnou dálnicí (po tvarůžkách), dostane se na shluky českých písmen (po cheddaru), a nakonec skončí v tabulce, kde jsou prozměnu písmena anglické abecedy (po fetě). Jakmile začne jíst myš nový sýr, změní její cestička barvu, a tato barva je dodržena až do dalšího jiného sýra. Zřejmě tedy dálnice souvisí s tvarůžky, shluky českých písmen s cheddary, a tabulka s fetou.

Fialový křížek je na první pohled uprostřed klubka myších cestiček, a je silnou indicií, že šifra souvisí s šifrou POMUCKA. Pod jedním z cheddarů se skrývá i modrý křížek. Díky těmto dvěma styčným bodům lze do šifry snadno nakreslit celou květinku. Po dokreslení je patrné, že cheddary leží na průsečících kružnic, tvarůžky na kružnicích a fety v oblastech. Myš začíná s tvarůžky, zaměřme se tedy prvně na ně. Každý z osmi tvarůžků leží na jedné konkrétní šestině kružnice, přičemž šestina kružnice je logický grafický liniový prvek, na který lze celý útvar rozpadnout. A navíc dálnice, která s tvarůžky souvisí, viditelně kopíruje některé konkrétní šestiny kružnice. Šestin je v květině celkem 42, tedy stejně jako písmen české abecedy. A tvarůžky jsou tradiční český sýr. Osm písmen ze slova TVARŮŽKY už máme přiřazených šestinám kružnic, zbývá tedy domyslet ty zbývající, a přečíst šestiny, které kopíruje dálnice. Šestiny popíšeme českou abecedou v pořadí, v jakém postupně vznikaly podle předpisu v šifře POMUCKA: Začneme nahoře a po směru hodinových ručiček značíme šestiny jako A, Á, B, C, Č a D. Pokračujeme na začátku další kružnice, atd. Písmena TVARŮŽKY nám slouží jako silná kontrola, že to děláme správně. Z dálnice pak čteme DOBŘE(přerušovaný úsek)PŮLKM. To zní jako začátek tajenky.

Následují cheddary, které leží na průsečíčích kružnic. Průsečíků je v šifře 13, tedy polovina písmen anglické abecedy. A cheddar je tradiční anglický sýr. Anglická písmena se v šifře vyskytují vždy po dvojicích AZ, BY, atd. Každý průsečík tedy nejspíš může kódovat dvě různá písmena anglické abecedy. A ocásky u cheddarů naznačují, jak je rozlišit, protože R z CHEDDARu je jediné z druhé půlky abecedy a jediné má ocásek vlevo. Jak průsečíky popsat? Způsob je stejný jako u tvarůžků: popíšeme je tak, jak postupně vznikaly, a písmena CHEDDAR nám slouží jako kontrola. Jako první průsečík se objevil bod, z něhož vychází druhá kružnice, ten označíme jako AZ. Druhá kružnice pak tu první protne ještě jednou, tento bod označíme jako BY, atd.

Nyní je potřeba převést shluky oranžových českých písmen na průsečíky kružnic, resp. na písmena anglické abecedy. Chápeme-li česká písmena jako šestiny kružnic, pak je každý shluk tvořený všemi šestinami kružnic, které se nacházejí buď před konkrétním průsečíkem, nebo za ním (ve směru hodinových ručiček). To nám definuje nejen konkrétní dvojici písmen anglické abecedy, ale zároveň z této dvojice jedno písmeno vybírá. Pak čteme tajenku GOOD(velká mezera)NORTHFROM­THENEAREST. Dvě třetiny šifry už máme vyluštěny a v tuto chvíli už tušíme, že poslední třetina bude kódována nějakou třetí abecedou a třetím jazykem.

Fety leží uvnitř oblastí, kterých je v šifře 24. Feta je řecký sýr, řecká abeceda má 24 písmen, takže abecedu i očekávaný jazyk máme. Tvarůžky jsme pojmenovali česky, cheddar anglicky, dává tedy smysl fetu pojmenovat řecky: φετα. Všech 24 oblastí zase popíšeme v pořadí, v jakém postupně vznikaly, a písmena φετα poslouží jako kontrola. První oblast byla uzavřena první šestinou třetí kružnice, tu označíme jako alfa. Další dvě oblasti pak byly uzavřeny první šestinou čtvrté kružnice v jeden okamžik, takže potřebujeme rozhodnout, kterou označíme jako “beta” a kterou “gama”. V tom nám pomohou znaky nerovností na zadání, které se nacházejí u konce každé šestiny, která dala vzniknout dvěma oblastem zároveň.

Zbývá rozluštit tabulku. Už víme, že dvojice anglických písmen odkazují na průsečíky. Těch je v šifře 13, z toho jeden středový, a těch zbylých 12 odpovídá směrům hodin na ciferníku. V rovnicích poznáme zápis času na hodinách, např. “za pět minut tři čtvrtě na dvě” (CX leží na druhé hodině) nebo “čtvrt na deset” (JQ leží na desáté hodině). Dvě šipky v záhlaví tabulky pak reprezentují hodinové ručičky. Malá ručička je tak dlouhá, že může ukazovat do jedné z dvanácti oblastí uvnitř první kružnice, a velká ručička je tak dlouhá, že může ukazovat do jedné z dvanácti oblastí vně první kružnice. Délky ručiček jsou voleny tak, aby úhlová velikost každého průchodu oblastí byla stejná. Jinými slovy, velké ručičce trvá průchod každou vnější oblastí přesně pět minut (např. do oblasti “alfa” ukazuje velká ručička mezi **:12:30 a **:17:30), kdežto malé ručičce trvá průchod každou vnitřní oblasti přesně hodinu (např. do oblasti “delta” ukazuje malá ručička mezi 03:30:00 a 04:30:00).

Pro každý řádek tabulky nastavíme hodiny a identifikujeme řecká písmena oblastí, do kterých ukazuje velká a malá ručička. Např, v prvním řádku ukazuje velká ručička na písmeno “κ” (kappa) a malá na “φ” (fí). Počet podtržítek odpovídá počtu písmen českého názvu daného řeckého písmene. Postupně po řádcích čteme šedě podbarvená řecká písmena: “Καλος” (“kalos”) a “μοναστηρι” (“monastiri”). Pomocí internetu snadno ověříme domněnku, že první slovo znamená řecky “dobře” a že “monastiri” znamená “klášter”.

Celá tajenka tedy v překladu zní “půl km severně od nejbližšího kláštera”.

Věty v šifře napovídají na slova, která mají stejně písmen, jako má věta slov. Slova v prvních třech částech se dají vždy rozdělit do dvojic, které začínají stejným písmenem a mají inverzní vzor tučného a normálního písma v prvních osmi písmenech. Dále v oddíle se dvěma vstupy a jedním výstupem najdeme ve dvojici slov vždy skrytý operátor AND nebo OR. V oddíle 1–1 najdeme ve slovech NOT a NIC a v oddíle 0–1 ANO a NE. V posledním oddíle je osm pětipísmenných slov. Jde o logický obvod, který má na začátku vstupy (ANO/NE) a v uzlech operátory (AND/OR/NOT/NIC). Jak takový obvod sestavit? Analýzou písmen se lze dobrat k tomu, že jde o morseovkový strom. Sestavíme tedy stroj osmi různými způsoby (tam, kde je tučné písmeno, vybereme do uzlu/listu daný operátor nebo vstup) a po !vypočtení stromu postupně čteme hodnoty uzlů pro pět písmen daného slova z posledního oddílu. Ta vydají tajenku MOST PITR, jdeme tedy k Pitrovu mostu.

Šifra je rozdělená na pentomima, podle šedého textu JDI se bude tajenka číst po řádcích. # zatím asi nedokážeme interpretovat, nicméně můžeme začít pracovat s písmeny v pentomimech. Nabízí se vyplnit šifru zápisem písmen v dvojkové soustavě. Pak můžeme v proškrtlých políčcích přečíst mezitajenku: MINUSDVOJKOVKA. Doteď se v šifře pracovalo s dvojkovou soustavou, jak asi funguje minusdvojková? Úplně stejně, akorát pracujeme s mocninami čísla –2, sloupečky tedy mají hodnoty 64, –32, 16, –8, 4, –2, 1. Sečteme hodnoty po řádcích a s výjimkou řádku s # získáme číslo 1–26, které převedeme na písmena. U # je číslo 29, které interpretujeme jako číslo: JDI PRED CHRAM SV MUZU 29 CERVNA, což je chrám Petra a Pavla v areálu nedalekého kláštera.

Poslední šifra s heslem, která používá prvky ze startovní šifry. Ulice jsou v trojicích, což napovídá na použití trojkové soustavy. Šedá minus jednička napovídá, že ulicím máme přiřadit čísla 1–3, trojková soustava pak pracuje s ciframi 0–2.Pohledem do mapy zjistíme, že i v Rajhradě jsou 2 z ulic, které byly použity na startovní šifře. Ulice tedy rozdělíme do kategorií: pouze v Brně (1), v Brně a v Modřicích (2) a v Brně, v Modřicích i v Rajhradu (3). Přečteme HESLO REVIZOR.