Písně proti trudomyslnosti

Byl jeden tmář
Ten šifru měl
Velice ji
Nerozuměl

Luštil ji sám
Nešlo to moc
Přivolal si
K tomu pomoc

Ti též neví
Není to morse
Dále luští
Celičkou noc

Když v tom zvolá
Mám to aha
Je to ten morse
Jen je zprava

A tak jdou dál
Zahřáti svou
Vyluštěnou
První šifrou

1. sloka

Sedíme nad šifrou, těšíme se na cestu tmou,
letos se nedaří, mozky se uvaří.
Na trojce zákys, jakejsi okousanej nápis,
už nás to nebaví, mozky jsou zavařený!

Refrén 1

Myška sýr, myška sýr, myška sýr!
Hlodáme ten kód a chceme vyhrát!
Myška sýr, myška sýr, myška sýr!
Všechnu naději v ten sýr vkládáme!

2. sloka

Prý z kódu ukusuj, to vymyslel nějakej chuj,
z jakého ale slova máme to ukusovat?
Hledáme nápovědu, zkoušíme všechno znova!
Zoufalství nás pomalu ale jistě pohlcuje!

Refrén 2

Myška sýr, myška sýr, myška sýr!
Všechny naše mozky už se zavařily!
Myška sýr, myška sýr, myška sýr!
Najdeme to řešení, my to nevzdáme!

3. sloka

Jablko, chleba, čokoláda, sušenka, tužka, noha kamaráda!
Co ještě by šlo okousat? Jaké mám heslo odeslat?
Hledáme, bádáme, už nám z toho hrabe!
Dejte nám už tu divokou kartu, prosím!

Refrén 3

Preclík, preclík, preclík, preclík, preclík, preclík!
Chroupeme ten kód a už víme kudy kam!
Preclík, preclík, preclík, preclík, preclík, preclík!
Divoká karta je naše, my se nevzdáme!

Řekni kdo mi poradí, když už došly nápady,
řekni kdo mě zachrání, když nevím jak dál.
Morse to byl přítel tvůj, čerta na zeď nemaluj,
použij strom binární, problém formální.

Řekni kdo mi poradí, když už došly nápady,
řekni kdo mě zachrání, když nevím jak dál.
Semafor je divadlo, koukej co mě napadlo,
správný úhel nastavit, zkus nás zastavit.

Řekni kdo mi poradí, když už došly nápady,
řekni kdo mě zachrání, když nevím jak dál.
Binárku ber útokem, postupuj krok za krokem,
jedna nula vítězství, odhal tajemství.

Řekni kdo mi poradí, když už došly nápady,
řekni kdo mě zachrání, když nevím jak dál.
A co takhle vlajkovka? Letí první vlaštovka,
modrá, bílá, červená, co to znamená?

Řekni kdo mi poradí, když už došly nápady,
řekni kdo mě zachrání, když nevím jak dál.
Tuším písmo pro slepé, pomůže mi nejlépe,
hmat a oči zavřené, davy nadšené.

Není to hra pro hňupy, dáme hlavy do kupy,
vysázíme nápady, na dvě zahrady.
Pomůžem si navzájem, záseky si užijem,
zazpívej si píseň mou, JÁ CHCI projít TMOU!

Napsat píseň pro Orgy je horší než jít na orgie. Píseň musí býti chytrá a nejlépe, když je to šifra.

Důležitá inicializační píseň
I když vím, že nevyhrajem
Vlastně mi to nevadí
O co nám zde vůbec nejde, je
Konečné pořadí
At je šifra jakákoliv
Komplexní či easy
At je moudrá nebo hloupá
Rétorická či na slovo skoupá
To co vpřed nás žene je
Aha efekt šifry vyřešené
Půjdem mrazem, půjdem šerem
Ale na luštění se nevyserem
Těžké bude nespat v noci
Řešit všechno bez emocí
Ignorovat zmrzlé prsty
Neodbočit někde z cesty
Ale prostě do oběda
Makat, luštit, to je třeba!
Dáme-li jen jednu šifru
I to má svou poetiku
Kdo ví, možná třeba jen tak sníme
Možná nás Tmou letos mine
Orgové to v rukou mají
Co s tím asi udělají?

aha efekt šifry vyřešené

Luštíme, luštíme, moc toho nevíme,
nevíme a do noci nad tím sedíme.
Chceme-li projít šiframi nočními,
dejme tam to nejlepší z naší hlavy.

Šifry a kódy, to je jasné,
jsou zamotané a krásné.
Šifry a kódy, to je jasné,
jsou zamotané a krásné.

Mrzneme, mrzneme, občas si vrzneme,
vrzneme tužkou tupou nevyspalí.
Chceme-li přežít za mrazu tuhého,
obejmeme pevně jeden druhého.

Šifry a kódy, to je jasné,
jsou zamotané a krásné.
Šifry a kódy, to je jasné,
jsou zamotané a krásné.

Melodie: Wabi Daněk Text: Kapybara


1) 
Ten kdo nezná noční Brno, nad šiframa strávený, málo zná, jó málo zná.
Ten kdo neproklínal sebe, že se nechal ukecat,
ať se letos na Tmou rychle zapsat dá. Johoho.

Ref.:
Hej, nekolabuj, dej si kafe, tatranku a směle pokračuj.
Hej, nekolabuj, dej si kafe, tatranku a směle pokračuj.

2)
Kdo nepoznal zásek týmu, když se málem rozpadnul. Málo zná, jó málo zná.
Kdo nepoznal radost z šifry, kterou právě vyluštil.
Ať se letos na Tmou rychle zapsat dá. Johoho.


Ref.:
Tmou Dvacet sedum, ať do cíle se vůbec dostanem. Johoho.
Tmou Dvacet sedum, ať k začátku se vůbec dostanem. Johoho.

Tmou, tmou, tmou, jenom borci jdou,
saláti si hnijí doma pod teploučkou peřinou.
Tmou, tmou, tmou, sedmadvacátou,
odvážní si jako vždycky v zimě, v dešti užijou.

Orgové nám každoročně dají šifru zhulenou,
my však nikdy nezoufáme, neklesáme v kolenou.
Nepláčeme, nekvílíme, ani nejdem domů spát,
zavařené mozky nás snad budou v kruté zimě hřát.

Tmou, tmou, tmou, borci stále jdou,
přes Brno se potácíme s mapou zmočenou.
Tmou, tmou, tmou, sedmadvacátou,
saláti se doma diví co nás žene krajinou.

Kafe došlo, nohy bolí, hlava nechce fungovat,
každý další blbý nápad začne spásně vypadat.
A když máme trudnou mysl, někdo zvolá: „Já to mám!“
než se ukáže, že nemá, aspoň chvíli je nám fajn.

Tmou, tmou, tmou, pořád borci jdou,
saláti jen kroutí hlavou nad šílenou výpravou.
Tmou, tmou, tmou, sedmadvacátou,
my si stejně užijeme každou šifru záludnou.

Ve dvě ráno každá čárka začne něco znamenat,
ve tři už i blbost může jak řešení vypadat.
Ve čtyři je všechno jasné, v pět zas neví nikdo nic,
v šest už svítá, nic nám nejde — smějem se však čím dál víc!

Tmou, tmou, tmou, ještě borci jdou,
mokré boty, zmrzlé ruce, kilometry před sebou.
Tmou, tmou, tmou, cestou necestou,
když saláti ráno vstanou, my jdem dále s veselou!

Tmou…
Tmou…
Tmou sedmadvacátou!

Text: Makromozky
Hudba: Makromozky (s asistencí iLoveSong.ai)

 Máme čaj a máme mapu,
 pět promoklejch chytrejch hlav.
 „Já tu šifru fakt nechápu.“
 Zbytek hlásí: „Stejnej stav.“

 Ještě jeden nápad,
 ještě jeden vtip!
 Zkusme chvíli jinak tápat,
 třeba padne dobrej tip.

 Luštíme i kapky čaje,
 otisk palce, mastnej flek.
 Ty v tom vidíš Himaláje,
 já jen drobky sušenek.

 Ještě jeden nápad,
 ještě jeden vtip!
 Zkusme chvíli jinak tápat,
 třeba padne dobrej tip.

 Jeden spí a čtyři zívaj,
 na všechno už jenom kývaj.
 Ještě nechcem šifru vzdát,
 ale strašně chceme spát.

 Zuby cvakaj, čaj už studí,
 mráz nám leze pod kabát.
 Kdo to slunce ráno budí?
 Už by mohlo taky vstát!

 Zase nic? Tak žádnej spěch,
 dej si lok a srovnej dech.
 Nemusíme všechno znát,
 hlavně že je s kým se smát.

 Ještě jeden nápad,
 ještě jeden vtip!
 Zkusme chvíli jinak tápat,
 třeba padne dobrej tip.

 Počkej… otočili jsme ten papír?
 .. smích ..
 Aha!

Ref: 
Co uděláme se zákysem, 
Co uděláme se zákysem,
Co uděláme se zákysem,
Teď uprostřed noci

Dáme si horkou čokoládu,
nebudem ti co kysnou vzadu,
Máme celou hordu nápadům,
A šifru ve své moci.

Ref: 
Co uděláme se zákysem, 
Co uděláme se zákysem,
Co uděláme se zákysem,
Teď uprostřed noci

Jistě opustíme tento kopec
Trudne mysli pak bude konec,
Nápady řinčí jako zvonec,
Luštíme jako borci

Ref 2: 
Co uděláme se zákysem, 
Co uděláme se zákysem,
Co uděláme se zákysem,
Takhle brzy ráno

Zazpíváme si píseň ráznou,
To vyléčí naši mysl trudnou,
Možná řešení už se hrnou,
Mame vystaráno 

Ref 2: 
Co uděláme se zákysem, 
Co uděláme se zákysem,
Co uděláme se zákysem,
Takhle brzy ráno

Teď už zbývá jen silná káva,
Novou várku sil nám dává,
Šifra se láme, hurá, sláva,
Cíl už na nás mává

Myslel sis, že na to máš,
že to letos přece dáš.
Vše připravené jsi to měl,
osud to však jinak chtěl.

Jedna druhá šifra šla,
a pak přišel rychlý zkrat,
zradila tě tvá palice,
však nepropadej hned panice.

Mikrofon basu a bubny bicí,
tak zvládneme kvalifikaci!
Divokou kartu dobře známe,
ani letos to nevzdáme.
Cestu tmou pak najdem hned,
je nás na to přece pět!

Je nás na to přece pět!

Hop! Hop! Heja hej!

1. Sloka
Kvalifikace je v háji, zbyly jen oči pro pláč,
každej z nás sedí a říká si: co jsi to za hráče?
Jenže loni to bylo stejný, taky žádná sláva,
přes Černýho Petra nás ale políbila sláva!
Naděje umírá poslední, to přece každej ví,
nakonec skončili v polovině tabulky a to se slaví.
Heja hej! Žádnej brek!

Refrén
Nechci sedět doma sám a čumět do mobilu,
chci v noci běhat po lese a chytit správnou slinu!
Tmou! Volá nás noc a skvělý přátelství,
Tmou! Ročník 27, naše šílenství!
Šifry a kamarádi, to je to, co mě baví,
Uááá-ohohoooo, nic nás nezastaví!

2. Sloka
Celý rok myslím na to, jak mě to loni vzalo,
poprvé v životě a hned srdce zaplesalo.
Vzpomínám na ten moment, ten záblesk v mojí hlavě,
když padl „Most přes minulost“ a vyřešil se hravě!
Nepříznivé počasí, déšť nebo ranní únava,
půlnoční pivo na občerstvovačce, to je ta pravá úleva!
Hop! Hop! Hop!

Refrén
Nechci sedět doma sám a čumět do mobilu,
chci v noci běhat po lese a chytit správnou slinu!
Tmou! Volá nás noc a skvělý přátelství,
Tmou! Ročník 27, naše šílenství!
Šifry a kamarádi, to je to, co mě baví,
Uááá-ohohoooo, nic nás nezastaví!

Outro
Trudomyslnost je nemoc, my chceme do lesa!
Ať si prší, ať je noc, podívej na nebesa!
Pivo pění, mozek pálí!
Tmou! Tmou! Tmou!
Heja hej!

1. sloka:
Už hodinu jdeme tmou,
zatím se nám nepovedlo:
Ani jedinou šifru vyřešit.

2. sloka:
Po třech hodinách na tmou 
už se nám povedlo:
Na tři stromy vlézt 
Dva členy ztratit, ale
Ani jedinou šifru nevyřešit.

Refrén:
TMOU, TMOU, TMOU,
my se nikdy nevzdáme,
když už vůbec nevíme,
tak si píseň zpíváme!

3. sloka:
Po osmi hodinách na tmou 
už se nám povedlo:
Osmkrát se zhádat 
Sedm srnek nasrat
Šestkrát v kruhu chodit 
Pět káv si uvařit
Čtyři lejna sjet
Na tři stromy vlézt 
Dva členy ztratit, ale
Ani jedinou šifru nevyřešit.

Refrén:
TMOU, TMOU, TMOU,
my se nikdy nevzdáme,
když už vůbec nevíme,
tak si píseň zpíváme!

4. sloka:
Po dvanácti hodinách na tmou 
už se nám povedlo:
Dvanáctkrát si zdřímnout 
Jedenáctkrát sebou třísknout
Deset svačin sežrat 
Devět tužek zlomit
Osmkrát se zhádat 
Sedm srnek nasrat
Šestkrát v kruhu chodit 
Pět káv si uvařit
Čtyři lejna sjet
Na tři stromy vlézt 
Dva členy ztratit
a tu první šifru konečně vyřešit.

Poslední refrén:
TMOU, TMOU, TMOU,
dokud ještě chodíme,
když už vůbec nevíme,
tak si aspoň zazpíváme!

Listopad, v Brně zas leje,
Chmurák se přišourá blíž:
„Za rohem hospoda hřeje,
u piva vyluštíš spíš.“

Chmurák se na nás už věší:
„Orgové, sadisti! Vzdát!“
Jenže nás zásek i těší –
Chmuráku, táhni si spát!
Tak kde má auto A? Kdo ví.
Kóta rok? Čteme to zpět…
Nápad? Tak kdo má zas nový?
Jo! Tři sta šedesát pět!

Šlapem tím blátem a lesem,
bolí nás nohy, a jdou,
vodu si za krkem nesem
desítky kiláků tmou.

V lese se světlušky rojí,
čelovky, stovky a víc,
tma se jich, potvora, bojí,
září jak tisíce svíc.

Nad bílým polem už svítá
slunce a v údolí klid,
tým ho jak kámoše vítá,
prstům se vrací i cit.

Vzpomínáš?

U Devíti křížů stan,
prší na něj ze všech stran,
šifra, spacák, zima, tma,
dlouho nic – a potom: „Ha!“

Máme to, máme to, sbalit a dál!
Kampak nás pošlou? A kdo by se bál!
Srdce se pokaždé rozbuší v nás –
na nové místo! A pryč je i mráz!

Máme to!

Jó, musí v tom být nějaký pán,
Morse, Cézar anebo Braille?
Já tuhle šifru jednou dám!
Nejsem přece žádnej hejl!

Vyzkoušíme vlajky, bity, 
Zapoj safra svý závity!
Co vlajkovka či polský kříž?
Beztak je v tom zase myš!

Ref.:
Tmáři, když nezáří, 
si řeknou slaboch jen by to vzdal,
s hrdou tváří
na zákysu luští dál a dál.

Né! Na mě prší! Já mám hlad!
Já zas křeče v páteři! 
Hned začni myslet a buď rád,
že na tebe nesněží. 

Já chci domů, za maminkou!
Ticho! Radši spoj to linkou.
Nejsme žádné tupé ovce,
Dneska dojdem k vrcholovce. 

Ref.:
Tmáři, když nezáří, 
si řeknou slaboch jen by to vzdal,
s hrdou tváří
na zákysu luští dál a dál.

Co myslíš bude to hořet?
On to celé rozstříhal!
To je zas tým pane bože!
Jak chcem takhle dojít dál?!

Tak tolik to snad nevadí,
I poslední je pořadí. 
My půjdem prostě za duhou,
Věřte jednou projdem Tmou!

Ref.:
Tmáři, když nezáří, 
si řeknou slaboch jen by to vzdal,
s hrdou tváří
na zákysu luští dál a dál.

Déšť proťal blesk, chce se nám spát a štípe mráz,
Důvtip i vtip opustil tě, možná příště, to půjde líp

Žádný vlajky, semaforka, proč ta káva je tak horká,
Cítím zradu, copak to je? Ze tří znaků neuděláš binárku

Zvolna vylušti tu šifru
Odpusť jestli trochu naléhám
Neznám rým na slovo “šifru”
Ale tmou neprojdeš sám!


Déšť proťal blesk, chce se nám spát a štípe mráz,
Důvtip i vtip opustil tě, možná příště, to půjde líp

Braillova, Morseova, heslo bude na dvě slova,
Nohy bolí, mozek trollí: už to skoro mám, teď to nevzdám!

Zvolna vylušti tu šifru
Odpusť teď už trochu naléhám
Neznám rým na slovo “šifru”
Ale co já vlastně znám!

Každý rok jsem jak na trní,
od startu mě prsty brní.
Není však to, co mě baví,
sbírat šifry na potkání?
Každý rok si říkám, kde je
ta, co všem zhatí naděje.
Když pak les už svítí zdáli,
vím, že jsme to zase dali.

Mou oblíbenou částí tmou
jsou totiž zákysy nad šifrou.

Zákys, ten ti co dovolí?
No, rozhlédnout se po okolí,
páč při normálním šifrování
nezbývá čas na koukání.
Tak rozběhni se po lokaci,
zkus načerpat inspiraci.
Dej však bacha na šrapnely,
co tu jiné týmy zanechaly.

A Když opíšeš řešení
přijdeš o potěšení

Zákys je jak terapie,
co žádnej vítěz nezažije.
Je tu čas i na svačinu,
na židli, stan a peřinu.
Zákys, to je požehnání,
zopáknout si šifrování,
Brailla, Morse, Vlajkovku
Klávesnici
Prvky
Caesara o sedmnáct,
Hymnu Tmou v italštine
Myš se sýrem,
Neluštění,
Prvočísla,
Polský kříž,
Sedmisegment a dvojkovku.

Tak snad letos aŽ v poledne
moje štěstí vybledne…

Anebo v jednu.

Už to chci vzdát, a co teď?
Polský kříž znám nazpaměť,
přesto po třech hodinách nevím co s tím.
Co myslíš? Už vím!
Tohle napíšem sem,
brzy jistě odejdem!

Tak to zase nevyšlo,
všechno teplo odešlo,
dej si bundu, deku, spacák, postav stan.
Tak vidíš! Je líp.
Budem to mít raz dva,
jsme ta nejlepší skvadra.

Ó, šifru tu mám, já půjdu tam a ty tam,
bye bye, světlo, bye bye.
Žádné peklo, leč ráj.
Nebudem tu napořád,
nezbývá než se usmát.
Vypočítám slabiky a sem je dám,
hurá, mám to, hej hej!
Jdem dál, tak se zvedej.
Že to zvládnem, víme,
tuto hru dokončíme!

Jednu partu jednou napadlo,
že chtějí zjistit, jak by dopadlo,
kdyby třeba, jen tak z legrace
zkusili projít šifrovací hrou.

V rámci příprav zabalí svačinu,
tubus do ruky, lístek na šalinu,
mámataxi je na start odveze,
dál už neváhaj a jdou.

Při každém počasí
Od jara do zimy 
Dálkou je provází
Smích a svačiny.
Vítězství zažijí,
Enigmu vyřeší,
Teplý čaj vypijí 
I písní potěší.

Ať už Sendvič, a nebo NaPALMně,
obálka v keři a nebo na palmě,
všechno zvládnou, a všechno vyřeší
do cíle dojdou, na to vemte jed.

Projdou houštím i kolem kostela,
žádná šifra jim problém nedělá,
a když nevědí, vytáhnou svačinu,
a správný nápad objeví se hned.

Při každém počasí
Od jara do zimy
Dálkou je provází
Smích a svačiny.
Vítězství zažijí,
Enigmu vyřeší,
Teplý čaj vypijí 
I písní potěší.

Ať už ve městě, a nebo v přírodě
všechny problémy vyřeší v pohodě.
Tak se seznamte s tou partou osudnou,
co bez problému projde Dnem i Tmou.

Morseovka, morseovka, horoskop či polský kříž,
ač se to teď zná nemožné, ty tu šifru vyřešíš…
Tahle dobrá parta lidí zvládne, co si zamane.
Najde všechny skryté zprávy – i ty v písních schované!

Ať už ve městě, a nebo v přírodě
všechny problémy vyřeší v pohodě.
Tak se seznamte s tou partou osudnou,
co bez problému projde Dnem i Tmou.

Tmavé mraky oblohou uhání
tiché město, opuštěné ulice
tentokrát musíme oslavit úspěch
taková malá omalovánka, uvidíme


tradičně myši, ocásky, uši
trapný moment opětovného uvědomění
ti mazaní orgové, úlisní
trápíme mozky obtížným úkolem


Třináct malých oranžových úseček
třicáté marné otočení úhloměru
třísté měření ostrého úhlu


ref: tmou tmou tmou
kam tě zavedou
šifry mrazivou noční pustinou


tikají minuty, obrovská únava
tuhý mráz omámil úsudek
tohle maří odchod určitě


teplé maté omezuje usínání
tření malíčků obecně uklidní


teď máme originální úvahu
to máme opravdu udělat?
tak měřme opět úhly
tentokrát milí orgové uchopili
téma myší opravdu ukázkově


ref: tmou tmou tmou
kam tě zavedou
šifry mrazivou noční pustinou


tou tou tou
nocí mrazivou
humor neztratit a
projdem tmou tmou tmou

(s omluvou pánům Dylanovi a Kalandrovi)

Recitativ:
ona: „Vylez z toho odpadkovýho koše, vždyť se nemusíš tolik stydět.“
on: „Já se nestydím, mně tam spadly šifrovací pomůcky.“
ona: „Ne ne, nespadly, já to viděla. Tys je tam hodil.“

Kámo nemysli už na ten kiks
trudná mysl nepomůže v ničem
Vem nůžky, pravítko a pár fix
Já tu stojím s šifrovacím klíčem

Cejtim že budem klepat kosu někde k ránu
Cejtim že budem klepat kosu někde k ránu

Kámo vyndej tričko týmový
Vždyť z jedný blbý chyby nebude se střílet
Sejdem se v Brně, já to vím
vydáme se na senzační výlet

Cejtim že budem klepat kosu někde k ránu
Cejtim že budem klepat kosu někde k ránu

Nak nak nakopem smůlu svou
Nak nak nakonec půjdem TMOU

Nak nak na kartu divokou
Nak nak nakonec půjdem TMOU

[Verse 1]
Noc je dlouhá, cesta taky,
nad hlavou jen černé mraky,
ale kdo má kamarády,
tomu svítí slunce všady!


[Chorus]
Hej-hou, jdeme dál,
kdo se směje, ten to dal!
Ať je tma a ať je zle,
my to spolu zvládneme!


[Verse 2]
Vítr fouká, leje z nebe,
mráz nás štípe, zima zebe,
kdo si zpívá, tomu hned
roztaje i každý led!


[Verse 3]
Když se něco nedaří,
nikdo se tu nemračí,
dáme hlavy dohromady
a hned je to na parády!


[Verse 4]
Jeden vede, druhý svítí,
třetí rozdá horké pití,
sám by to nedal nikdo z nás,
spolu to dáme zas a zas!