Šifry a řešení

Interpret u básničky provádí výrazná gesta, mimo jiné si sahá na různé části těla. V každé z pěti „slok“ se každé ze slov postupně rýmuje se slovy „hlava, ramena, kolena, palce, oči, uši, pusa, nos“. Tato dětská pohybová písnička je klíčem k řešení – z vystoupení vybereme ta slova, u nichž se mluvčí dotkne daných částí těla. Na hlavu si sáhne u slova ZELENÁ, na ramena u slova TRÁVA, na kolena u slova SUŠÍ, na palce u slov STOČÍ DO, na oči u slova VÁLCE, na uši u slova KRÁVA, na pusu u slova NADŠENÁ a na nos u slova SLÁVA. Zpráva je stále kryptická, ale co jiného by mohlo znamenat „Zelená tráva se suší, stočí do válce, kráva nadšená, sláva“ než správné heslo SENO.

Princip dekódování byl daný zadáním, bylo pouze potřeba odvodit operace ostatních týmů.

• červená: přesuň první symbol na konec
• zelená: smaž poslední symbol (není-li jediný)
• modrá: přidej na začátek tečky až do počtu čtyř
• bílá: invertuj jeden nebo dva prostřední symboly

Vyšlo ZVIRE CO STAVI HRAZ, správné heslo bylo BOBR.

Kolo uprostřed obrázků představuje začátek slov, která začínají písmeny KOLO-. Obrázky pak napovídají přídavné jméno, přízvisko či asociační spojení, o které konkrétní slovo KOLO- by se mohlo jednat. Například lázně napovídají spojení lázeňská kolo-náda, ostrov Rhodos rhodský kolo-s a číslice 5 pátá kolo-na. Uvědomíme si, že šifru můžeme číst vždy jako „nápověda – kolo – unikátní písmena navazující na kolo-“. Unikátní písmena zapisujeme naproti nápovědnému obrázku; pomyslně to odpovídá čtení „po přímce“. Z písmen ve zvýrazněných rámečcích přečteme po směru hodinových ručiček heslo NEZNOST.

Chechtavý je RACEK, ne ZÁVOD. Všimneme si, že slovo v šifře je v angličtině jen o písmenko kratší, například ZÁVOD = RACE, RACE + K = RACEK. Z prvního řádku tedy čteme písmeno K. Další řádky dávají saltO, banD, Trest, chatA, starT, mistR, partA. Tajenka je KOD TATRA.

Poznáme známá loga a vepíšeme je do kriskrosu tak, aby seděly délky a průniky slov. Přečteme tajenku TMOU SE TREMI VYKRICNIKY a v duchu šifry zapátráme po typografickém logu se třemi vykřičníky. Hledané logo je OSTRAVA!!! od studia Najbrt, heslo je tedy OSTRAVA.

Pojmenujeme všech 26 obrázků v tabulce. Všimneme si, že všechny lze pojmenovat na tři písmena a že lze najít cestu od MYŠi k SÝRu takovou, že se vždy změní jedno písmenko (MYŠ-MYS-RYS-RUS-BUS-…). Do cesty vepíšeme abecedu od A (myš) po Z (sýr). Po řádcích přečteme šedě zakroužkovaná písmena a získáme heslo PROUTEK.

Každá věta vyjadřuje nějaké příslovečné určení ve tvaru „na něco“: načerno, na knop, naměkko, nanečisto, naruby, naostro, na Adama, natvrdo, na káry / namol / na sračky / na šrot, na oko, na beton.

Pod větami jsou obrázky a před každým obrázkem je stříška, což je symbol pro umocňování – obrázky tedy čteme: naměkko, nanečisto, načerno, naostro, na beton, na káry, namol, naruby, natvrdo, na knop, na oko, na sračky, na Adama, na šrot.

Každý obrázek tedy máme přiřazený jedné větě (deváté větě jsou přiřazeny 4 obrázky, zbylým větám vždy právě jeden). Obrázky nejsou seřazeny abecedně, zatímco věty jsou seřazeny tak, aby příběh dával smysl. Pro čtení tajenky tedy chceme využít pořadí obrázků. Zatím jsme také nevyužili fakt, že text je psán neproporcionálním fontem, sloupečky jsou šedě nalinkovány a stříšky jsou vždy v určitém sloupci. Čteme tedy písmeno z věty, na kterou ukazuje stříška daného obrázku. Přečteme tajenku CO VAŘÍŠ NA PENIS. Obrázky penisů máme pojmenované naměkko a natvrdo, provedeme tedy substituci: CO VAŘÍŠ NAMĚKKO NEBO NATVRDO – a odpovíme slovem VEJCE.

Drabař je velbloud dvouhrbý, dromedár velbloud jednohrbý, lama žádný hrb nemá. I svisle jsou věci mající různý počet hrbů. Doplníme logickou úlohu; podle sloupců určíme, kteří dromedáři mají hrb vlevo a kteří vpravo. V naznačených chlívečkách čteme Braillovým písmem PLAVKY.

Po provedení základní analýzy zjistíme, že máme tabulku 3 × 19, v jejíchž buňkách je buď tetromino, nebo nic. Každý řádek tabulky obsahuje dvě tetromina a jedno prázdné pole.

Dále si můžeme všimnout, že se nikde nevyskytuje tetromino I. Co víc, tetromina se vyskytují jen v osmi různých kombinacích, a to J+O, L+O, J+T, L+T, J+Z, L+S, J+J, L+L (to jsou dokonce jen 4 různé kombinace, pokud ztotožníme zrcadlová tetromina).

Všimneme si, že tato dvě tetromina k sobě můžeme jednoznačně přiložit tak, aby se vešla do čtverce 3 × 3. Jeden malý čtvereček pak zůstane prázdný. Informace o jednom čtverečku ve čtverci 3 × 3 dohromady s informací „vlevo, uprostřed, nebo vpravo“ by nám měla asociovat polský kříž. Jelikož se používá 26písmenná abeceda, použijeme polský kříž bez Ch a přečteme tajenku ZADEJ HESLO MRAKODRAP.

Tým pokládá otázky z telefonu; každá stojí jeden kredit, jde položit jen jednou a vyžaduje aktuální GPS. Červeně se vykreslí oblast, kde už zastávka být nemůže. Byly k dispozici následující operace:

Radar. Vyberte vzdálenost. Zjistíte, jestli je hledaná zastávka v daném okruhu od vaší pozice. Ano = zastávka je uvnitř kruhu · Ne = zastávka je mimo kruh. Vzdálenosti: 50 m, 100 m, 250 m, 500 m, 1 km, 1,5 km.

Spád. Vyberte kategorii bodů zájmů, například kostely. Zjistíte, zda vy i hledaná zastávka máte stejný nejbližší bod z této kategorie. Například: je vám i zastávce nejblíž stejný kostel? Ano = stejný nejbližší bod · Ne = jiný nejbližší bod. Kategorie: kostel, divadlo, fakulta, tramvajová smyčka, železniční stanice, bazén, kopec, tunel.

Směr. Vyberte světovou stranu. Zjistíte, jestli hledaná zastávka leží ve výseku o šířce 45° se středem v tomto směru. Ano = zastávka je ve výseku · Ne = zastávka je mimo něj. Světové strany: sever, východ, jih, západ.

Výsledkem byla jedna z konkrétních zastávek u hlavního nádraží. Pokud tým redukoval možnosti na zástávky u hlavního nádraží, bylo pak nejefektivnější je oběhat.

Na šifře je vyobrazeno 22 autobusů. Každý má u sebe několik obrázků, otázku a prostor na odpověď s vyznačeným písmenem. Uprostřed šifry je schéma brněnského přednádraží, kam nejspíše budeme autobusy a písmena řadit.

Klíčový nápad šifry je, že jde o brněnské noční linky – rozjezdy. Jednak se tolik autobusů na přednádraží potká právě během noci, jednak obrázky a otázky asociují události z let 89–99, což odpovídá číslům nočních linek.

Je tedy třeba identifikovat jednotlivé události, přiřadit k nim roky (každý rok má právě 2 události, viz níže) a nakonec umístit autobusy na nástupiště dle skutečného řazení.

Dopravní podnik ale říká jen, které linky jedou z kterého nástupiště; v rámci nástupiště je řadíme podle naznačených znamének větší a menší. Ze dvou autobusů téhož čísla vybereme správný podle směru jízdy, tedy zda jede doleva, nebo doprava. Pouze u linky N94 jedou oba autobusy doprava – zde buď vyzkoušíme obě možnosti, nebo využijeme faktu, že autobusy jsou na stránce rozmístěny přibližně podle toho, kde je jejich výchozí zastávka na mapě Brna.

Seznam událostí:

• 89: projev Milouše Jakeše na Červeném Hrádku, sametová revoluce
• 90: znovusjednocení Německa, porevoluční koncert Rolling Stones na Strahově
• 91: rozpad SSSR, smrt Freddieho Mercuryho
• 92: volby Bush st. vs. Clinton, podpis smlouvy o rozdělení Československa
• 93: film Jurský park, rozdělené Československo
• 94: film Lví král, otevření Eurotunelu
• 95: vydání Windows 95, útok sarinem v tokijském metru
• 96: fotbalové Euro v Anglii, rekordní hod Jana Železného
• 97: smrt princezny Diany, Oscar pro Kolju
• 98: zlaté Nagano, opoziční smlouva
• 99: vstup ČR, Polska a Maďarska do NATO, film Pelíšky

Do políček doplníme odpovědi na otázky a z každé vybereme písmeno v šedém políčku. Autobusy na nástupištích se znaménky < seřadíme podle čísel linek vzestupně, na nástupištích se znaménky > sestupně. U dvojice N94 umístíme Eurostar na nástupiště 2 a Simbu na nástupiště 10.

Písmena čteme po řádcích zleva doprava, shora dolů:

Nástupiště	Linky a odpovědi v pořadí zleva doprava	Písmena
1	N89 Milouš Jakeš, N92 Václav Klaus, N95 sarin, N97 Charles, N98 Dominik Hašek	ULICE
2	N94 Eurostar, N93 Steven Spielberg, N92 Bill Clinton, N91 patnáct, N90 Strahov	SPITA
3	N90 Helmut Kohl, N91 královna, N93 Vladimír Mečiar, N96 oštěp, N99 NATO	LKAPO
4	N99 Jiří Kodet, N98 opoziční smlouva, N97 Kolja, N96 stříbro, N89 samet	DMOST
10	N95 Bill Gates, N94 Simba	EM

Vyjde nám tajenka ULICE SPITALKA POD MOSTEM.

Na prvním listu šifry jsou obrázky, které pojmenujeme – všechny jde pojmenovat na 6 písmen a často se liší v málo písmenech (např. freska, treska, tryska).

Z druhého listu vystřihneme trojúhelníky a prostřihneme všude, kde je linka. Trojúhelníky do sebe zasekneme pomocí rozpůlených slabik, čímž dostaneme „ježaté těleso, čtyřstěn“. Ze slabik teď přečteme mezitajenku: Milí hráči, čtěte trinárku z cípů.

Cípy označují trojúhelníčky, které můžeme ohýbat. Když totiž ohneme správný počet cípů přes správnou stěnu, přečteme zde slovo z obrázků. Kde se ukrývá trinárka? Všimneme si, že máme tři možnosti, co udělat s cípy: neohnout žádný, ohnout jeden nebo ohnout dva. V každém slově máme toto třikrát, což dává trinárku. Z ní přečteme tajenku BRATISLAVSKA POEZIOMAT.

Všechny tři šifry #S, #M a #L v první části definují (každá jinou) mřížku, v druhém kroku pak pomocí těchto mřížek vepíšeme písmena do schématu ze startovní obálky ###. Nyní konkrétně:

#L

Šifra #L je křížovka. Nejprve si přečteme písmenka, která jsou v šifře již vyplněna – dostaneme text case Sensitive. V šifře tedy budou hrát roli velká a malá písmena. Pokud si této nápovědy nevšimneme, může nám připadat zvláštní, proč do křížovky vyplňujeme tolik vlastních jmen. Nápadná jsou také složená slova, která mají velké písmeno někde uprostřed (iVysílání, FedEx apod.). Na velká písmena navádí také to, že Xanax je „skoro palindrom“ a že je rozdíl mezi českou skupinou, která nahrála desku Corrida (Kabát), a kusem oblečení (kabát). Křížovku vyplníme a zaměříme se na velká písmena. Je jich tam všech 26, každé právě 2× a leží v čtvercové síti poměrně pravidelně, vždy diagonálně a většinou blízko sebe. Pokud vždy dvojici stejných velkých písmen spojíme čarou, dostaneme 16 průsečíků, které tvoří validní mřížku. Pomocí ní poté do schématu ### vepisujeme písmena na obvodu, např. do průsečíku B a P v základní orientaci vepíšeme V.

#M

Šedý čtverec musíme vyplnit tetrominy. Je jich 12, celkem 48 polí, po vyplnění zbyde tedy 16 prázdných, které tvoří mřížku. Vlevo od čtverce je astrologický symbol Slunce, vpravo Pluto. V tetrominech je symbol vždy kombinací symbolu planety a znamení zvěrokruhu. Zatímco symboly zvěrokruhu jsou unikátní, planety se opakují. Planet máme 8 a určují levopravou souřadnici, kam dílek spadne. Pořadí je dáno zvěrokruhem, začínáme beranem, který je již na svém místě. Správnou úvahu nám potvrdí, že nic ze čtverce netrčí a neobsazená pole tvoří validní mřížku. Nakonec zapíšeme do schématu ### písmena. Každý řádek odpovídá jednomu otočení mřížky. Identifikujeme díry podle jejich unikátního okolí (okraje tetromin a ostatních děr), vepíšeme do nich písmena.

#S

Báseň napovídá, že se máme zaměřit na vnitřní rým – obsahuje spoustu slov zakončených na -íra a na několika místech navádí i svým textem na slovo díra. Označíme si všechna slova, která se rýmují se slovem díra ve struktuře 8 řádků × 8 slov a získáme validní mřížku. Zápis pod básní pak říká, do kterých děr máme na schéma ### vepsat písmenko, jak mřížku otočit a tak dál.

Celkové řešení

Po sepsání všech tří řešení do schématu ### získáme pokyny, jak se dostat do Káznice: POSEPTEJ ORGOVI PRED BUDOVOU HESLO SAMOTKA A UKAZ NAKRESLENY CERVENY MESIC. Nebylo nutné vyluštit všechny mřížky, minimálně jednu chybějící lze bez větších problémů odhadnout, teoreticky zřejmě i dvě, pokud si uvědomíme, že máme k doplňování jen konkrétní množinu písmen.

U vstupu do Káznice dostali hráči papírové verze mřížek, které vyšly z šifer #L, #M a #S. Uvnitř Káznice byla instalace, zde uvádíme náhradní papírové zadání, které je sice luštitelné, ale není tak hezké. Nejprve si podle stínoher popíšeme jednotlivé orientace mřížek. Poté pojmenujeme obrázky třípísmennými slovy, mřížky přes sebe přeložíme a položíme na popsané schéma ###. Přes přeložené mřížky je vždy vidět právě jedno písmeno z pokynů, jak se dostat do Káznice. Získáme řešení PASTRNKOVA J KONEC.

V levé části šifry se nachází 22 slov, která lze spárovat tak, aby dvojice slov dávaly smysl a šly jednoslovně pojmenovat: např. mládě žáby je PULEC, pravidelný šestistěn je KRYChLE. Když dvojice bodů spojíme do úseček, vznikne nám spousta průsečíků. Všimneme si, že na každé úsečce leží tolik průsečíků, kolik písmen má slovo, které je s úsečkou ztotožněno (nesmíme zapomenout, že Ch se už bere jako jedno písmeno). Popíšeme tedy úsečky těmito písmeny ve směru čtení nápovědných slov. Tím dostaneme na každém průsečíku dvojici písmen.

V pravé části šifry je něco, co připomíná grafický zápis písmen z pomůcky od Chrudoše. Každou bitmapu lze získat jako překryv dvou písmen (a tuto dvojici písmen lze až na pořadí určit vždy jednoznačně). Tyto dvojice se zároveň objevují na průsečících v levé části šifry. Každý řádek nám tedy říká, že máme spojit nějaké dva průsečíky, což nám potvrzuje fakt, že se vždy nachází na jedné společné úsečce. Když to provedeme se všemi 12 řádky, v levé části šifry se nám graficky objeví symbol kostela s písmeny C a M. Jdeme tedy ke kostelu sv. Cyrila a Metoděje.

Nejprve obrázky pojmenujeme. Všimneme si obrázků jako xylofon a iPhone, které navádějí k tomu, že první písmeno je důležité. Pojmenujeme tedy obrázky tak, aby první písmena byla různá. V prvním řádku pak čteme mezitajenku BARVA KATEGORIE ROD DOPLN TROJICE.

U obrázků tedy určíme tři věci: barvu (červená, hnědá, žlutá), kategorii (zvíře, věc, jídlo) a rod (mužský, ženský, střední). V každém sloupci jsou dvě karty a prázdné políčko. Doplníme třetí kartu tak, aby byly vždy všechny tři hodnoty stejné, nebo všechny různé (červená + červená → červená, červená + hnědá → žlutá). Poté už jen najdeme obrázek, který má dané vlastnosti, a zapíšeme jeho první písmeno. Čteme tajenku VRCHNI LAVICKA PARK BOHUMIL HRABAL.

V popisech v první části šifry odhalíme vždy dvouslovný výraz, přičemž první slovo končí na C a druhé začíná na H. Např. citoslovce batolete narazivšího hlavou je DUC a exkrement je HOVNO. Získáme tyto dvojice: BAC a HORY, PAC a HUŤ, MAC a HR, DUC a HOVNO, PLAC a HOST, PŘEC a HODNÝ, PLÁC a HNOUT, PRC a HALA, PLEC a HÁČEK, DOC a HÁZET, PAC a HOLEK, PIC a HLAVOU, NIC a HROM. Ke správným výrazům pomůže především pozorování, že pokud slova přečteme za sebou a poslední C s prvním H spojíme do CH, dostaneme existující české slovo (BACHORY, PACHUŤ atd.).

V druhé části šifry se dají nalezená slova s CH podle kontextu a shodného počtu písmen doplnit místo cizojazyčných slov (např. BACHORY přežvýkavců, PŘECHODNÝ pobyt atd.). Zbývá najít tajenku. K tomu využijeme to, že CH se píše dvěma znaky, ale čte jako jedna hláska. Z cizojazyčných slov tedy přečteme 2 písmena, která jsou na pozicích odpovídajících CH v doplněném slově. Tato dvě písmena se čtou jako jedno a to bereme do tajenky, pořadí určují popisky v první části šifry.

• BACHORY → BACKLOG → CK → K
• PACHUŤ → PSAUME → AU → Ó
• MACHR → DADDY → DD → D
• DUCHOVNO → GALLETAS → LL → J
• PLACHOST → ÉCLAIRER → AI → E
• PŘECHODNÝ → BOUCHERIE → CH → Š
• PLÁCHNOUT → BRILLIANT → LL → L
• PRCHALA → GLAUQUE → AU → O
• PLECHÁČEK → SYMPHONIC → PH → F
• DOCHÁZET → FREEZING → EE → Í
• PACHOLEK → EXCHANGE → CH → Č
• PICHLAVOU → STAIRCASE → AI → E
• NICHROM → ZUCKERN → CK → K

Vyjde nám kód ŠLOFÍČEK. Po jeho zadání do TMOUinfo získáme přesnou polohu následujícího stanoviště.

Dostáváme multi-šifru, složenou z jedné hlavní oboustranné šifry a sedmi šifřiček. Vzhled hlavní šifry na lícové straně: mapa okolí, na které je vyznačena jedna divná čárka. Šifra také naznačuje, že je potřeba zjistit, co je nějaké TO, zřejmě na sedm písmen. Na druhé straně hlavní šifry nalezneme rozhodovací graf. Z horní části odhadujeme, že řešení každé šifřičky se bude vázat ke dvěma asociačním slovům, která padají do rozhodovacího grafu, a že přeskupení všech slov bude možné v úplnosti vyřešit, až pochopíme, co je to TO. Navíc je možné dovodit, že ani bez základních hesel z šifřiček se zřejmě z větší části neobejdeme.

Vyluštěním každé šifřičky získáváme souřadnice v okolním prostoru, kde je možné najít další informace. Brzy si povšimneme, že všech sedm šifřiček propojuje téma Ch – toto písmeno je vždy nějakým způsobem důležité pro vyluštění šifřičky. Hesla z šifřiček pak často na Ch začínají, ale ne všechna: chmel, chlum, chrám, chalk, chips, ohař, cola.

Na místě, kam vedou souřadnice po vyřešení libovolné šifry, vždy nacházíme velmi podobný typ informace: písmena z hesla jsou umístěna do mapy v pravidelném gridu, a to tak, že u hesel začínajících na Ch se mezi C a H dostalo první následující písmeno, např. CHIPS je do mapy umístěn jako CIHPS. Velmi podobně jsou transponována do mapy písmena u necháčkových hesel, např. COLA jako CLOA. Vždy u tří písmen jsou v mapě křížky: jeden křížek je u písmene, kde se fyzicky nachází nápověda, kterou jsme právě navštívili, což je právě ono transponované písmeno (např. I z CHIPS). Křížky však jsou vždy i u písmen C, H (z cháčkových hesel), u necháčkových hesel pak u písmen C, O, resp. O, H. Dále je na místě terénní nápovědy nějakým směrem přeškrtnuté písmeno, a to právě to písmeno, na „jehož místě“ se nachází nápověda, tedy to písmeno, které se „vetřelo“ mezi grafémy C, H, případně mezi první dva grafémy necháčkových hesel. Pokud se toto přeškrtnutí také přenese do mapy, je vlastně velmi podobné oné čárce, která byla od počátku na celkové šifře. Můžeme tedy postupně zanášet písmena a „čárky“ do mapy a začne se tvořit jakýsi poměrně pravidelný grid písmen a čárek.

Můžeme usoudit, že když jsme našli nápovědu v místě, kde je u písmenka červený křížek, pak i další křížky mohou něco v terénu ukrývat. Na místě, kam vede křížek písmen C, je v terénu velký černý gymnastický míč, u písmen H bílý, u písmene O červený.

Čím víc informací získáme (luštěním a hledáním terénních indicií), tím snadnější je dovtípit se, že celé rozmístění písmen do mapy (resp. balónů v terénu) a „čárky“ mezi nimi vytvářejí v parku (resp. v mapě) zápis organické sloučeniny: ETHANOLu. Ethanol je tedy hledané TO.

Poznámka autorů: Z testů plynulo, že lze na ETHANOL přijít po vyluštění 4–5 šifřiček (kyborgové snad i dřív), a jelikož písmenka byla umístěná ve čtvercovém gridu, mohl by si tým, který by se na zbytku šifřiček seknul, „dopočítat“ z gridu písmen sloučeniny místa písmenných nápověd a zjistit zde nevyřešená hesla, která budou potřeba pro doluštění.

Rozhodovací graf přikazuje hned v první bublině rozdělit dvě asociace na každé šifřičkové heslo na dvě různé strany grafu, dle souvislosti s ethanolem (spíše souvisí, spíše nesouvisí). Celý rozhodovací graf pak je jakousi sémantickou variantou hry Krycí jména nebo jiné slovní asociační hry, kdy nejde o absolutní pravdivost výroků, ale o pravděpodobnost, s jakou indicie padne v každé rozhodovací bublině do jednoho ze dvou výstupů. S luštěním také pomáhá vědomí, že máme 14 vstupů a 14 výstupů, tedy nejlepší je sesypat dolů slova, která jsou úplně jednoznačná. Tím se některé výstupy/cesty už obsadí a pomůže to s méně jednoznačnými rozhodováními.

V poslední fázi rozhodovacího grafu se asociační slova převedou zpět na hesla z šifřiček a z nich se vybírají příslušná písmena. KILAK SMEREM COH. Pro interpretaci je nutné si uvědomit, že ethanol je prostorově rozmístěn v celém parku (či mapě), tedy že polopřímka COH určuje azimut, a přesně kilometr v tomto směru od místa vyzvednutí hlavní šifry je vyhlídka nad Růženiným lomem.

Každý obrázek v sobě obsahuje 2 slova, která lze najít v šestisměrce. Vyškrtáme-li všechna slova, zbude v šestisměrce pouze písmeno Ch. Můžeme si povšimnout, že dvojice slov kódovaná jedním obrázkem vždy v jednom slově obsahuje C a v druhém H. Dále si můžeme zejména v prvním řádku povšimnout, že by tato písmena C a H na sebe jakoby navazovala, pokud si je vyznačíme v gridu šestisměrky. Nestejné délky řádků zároveň mohou indikovat, že půjde o grafickou šifru. V gridu šestisměrky vždy pro příslušný řádek spojíme úsečkami písmena C a H z každé obrázkové dvojice a vyjde tak z řádku jedno graficky nakreslené písmeno. Postupně přečteme heslo CHMEL.

Co vidíme: osm obrázků na vnějším kruhu, uvnitř dvojice různých grup písmen Ch a Z, typů opět není víc než 8. To celé už na první pohled může indikovat semafor, je nutné přijít na to, jak grupy písmen kódují jednotlivá ramena, tedy jak souvisí s obrázky. Obrázky představují slovesné infinitivy, od spodního obrázku po směru hodinových ručiček seřazené abecedně: docházet, nacházet, obcházet, podcházet, předcházet, scházet, vcházet, zacházet. Grupy písmen uvnitř jsou pak vytvořeny ve stylu klasických grafémových rébusů: např. ZCh znamená před-chá-zet. S tímto pozorováním už spojíme ramena semaforu (případně si opravíme nějaký špatně nazvaný obrázek) a přečteme tajenku HESLO JE CHRAM. Nutné je si uvědomit, že Ch má svůj nový znak v semaforu (navazuje to na vtípek z Charty 27).

Zadání by mohlo indikovat zvukový kód, nejspíš tedy morseovku. Pokud si zapíšeme pod sebe v morseovce písmena C, H, Ch a podíváme se na tento zápis pootočeně o 90 stupňů, můžeme znaky v morseovce přečíst jako KUKU, což nám potvrdí, že děláme správnou věc. Obdobně tedy zapíšeme a přečteme znaky X, Q, K, N a vyjde nám CHLUM.

Věty jsou vždy na 27 písmen. V každé větě lze nahradit některé písmeno H písmenem Ch a věta stále zůstane smysluplná: Udělala hutné těsto na buchtičky. Udělala chutné těsto na buchtičky. Změna H na Ch ve 27písmenné abecedě nezvyšuje počet písmen. Je logické předpokládat, že umístění této změny H na Ch určuje substituční pozici v abecedě. HESLO JE COLA.

V horní části šifry můžeme poznat rozložení písmen na klávesnici, umístění písmen C a H nám to potvrzuje. Dokreslíme si tedy celou klávesnici graficky písmeny v rastru 3 × 3 z letošních tabulek. Všimneme si, že pravá část klávesnice je škrtnutá. Analyticky přijdeme na to, že by to mohlo být proto, že pak zůstane na klávesnici 27 sloupců o maximální výšce 9 čtverečků. Sloupce jsou unikátní a mohly by tedy kódovat písmena A až Z. Zanalyzujeme spodní strukturu. Ta nemá šířku takovou, aby se do ní mohla vejít písmena 3 × 3. Ale má stejnou výšku jako klávesnice. Tedy struktura dole opět obsahuje sloupce o maximální výšce 9 čtverečků. Pokud si toto uvědomíme, řešení je nasnadě: struktura dole je zápisem sloupců kódujících písmena, která překládáme dle horní klávesnice. Přečteme PRELOZ KRIDA DO ANGLICTINY. Řešením je tedy heslo CHALK.

Zjistíme, že obrázky představují buď slova, v nichž píšeme Ch, ale vyslovujeme něco jiného, nebo naopak Ch vyslovujeme, přestože píšeme něco jiného. To by mohlo odpovídat i hornímu schématickému pětiúhelníku, kde na jeho jednotlivých stranách máme proti sobě oko (vidíme) / ucho (slyšíme). Navíc u pravé horní úsečky pětiúhelníku šifra napovídá, že slyšíme Č. Zjistíme, že v šifře je pouze 5 unikátních dvojic, kdy v souvislosti s Ch něco jinak slyšíme a jinak píšeme. Seřadíme je na horní schematický pětiúhelník podle abecedy, od pravé horní strany po směru hodinových ručiček. Uvnitř jsou Ch, vně jiná písmena: Ch (píšeme) / Č (slyšíme), Ch (slyšíme) / G (píšeme), Ch (slyšíme) / J (píšeme), Ch (píšeme) / K (slyšíme), Ch (píšeme) / Š (slyšíme). Pak už jen vybíráme podle dolních pětiúhelníků to písmeno, které je na místě té správné změny. Např. první pětiúhelník znázorňuje GNOCCHI (čteme ŇOKI), jde o typ: Ch (píšeme) / K (slyšíme), čteme tedy písmeno V (levá spodní úsečka pětiúhelníku). VYŠEL TI OHAŘ. Heslo je schválně zapsáno tak, aby se obtížně haluzilo (kdo haluzí, uvidí tam spoustu možností začátků typu HESLO apod.).

V šifře je 18 slov, z toho 9 smysluplných, 9 divných, seřazených podle abecedy. Mohli bychom tedy nějak spárovat smysluplná slova s divnými. Všimneme si: nesmysluplná slova vlastně vznikla z nějakých smysluplných slov obsahujících dvě Ch jejich odebráním a přidáním nepatřícího koncového znaku. A smysluplná slova jsou kontextovým synonymem těch zdánlivě divných. Například úvodní AAS by mohla být CHACHA-S (tanec). Písmeno S by tedy mohlo být součástí tajenky a řazení písmen tajenky by mohlo být dáno jen tím, kde jsou smysluplná slova (představme si to tak, že písmeno S přeneseme ke slovu tanec). Uděláme to se všemi dvojicemi a vyjde KOD JE CHIPS.

Na šifře vidíme 27 obrázků, pod nimi jsou pětice čtverečků, kde je vždy minimálně jeden čtvereček šedý, a to ten prostřední. Prostřední čtvereček zároveň nikdy není bílý. Maximálně je šedých všech pět a vždy jsou některé obtažené tučným rámečkem, a to buď ten prostřední, nebo tři prostřední, nebo všech pět.

Nejprve se pokusíme pojmenovat obrázky. Všimneme si, že některé shluky písmen se v pojmenováních opakují, dobře je to vidět v prvním řádku, u třech následných obrázků: HUS, HUS-A, HUS-A-R, kdy vždy delší slovo obsahuje v sobě to předešlé kratší. Ke správnému pojmenování nám také může pomoci, když si uvědomíme, že obrázky jsou abecedně seřazené. Správné pojmenování obrázků: APARTHEID, ART, BLESK, DIKOBRAZ, HUS, HUSA, HUSAR, KOBRA, LES, LESK, NÁPRSTEK, OBR, OKO, PAROH, PAROHÁČ, PART, PAŠTIKA, POKOJ, POKOJSKÁ, PRS, PRST, RAK, ROH, ŠTIKA, TIK, ZÁZRAK, ZRAK.

Uvědomíme si, že všech 27 obrázků můžeme rozdělit do 9 trojic, kde vždy delší slovo obsahuje v sobě to kratší, podobně jako HUS – HUSA – HUSAR, tedy např. ART – PART – APARTHEID. Z kratšího slova je „vytvořeno“ (pozor, nejde ovšem o klasickou slovotvorbu) delší slovo přidáním nějakých písmen buď vlevo, nebo vpravo, nebo zároveň vlevo i vpravo (množství přidaných písmen není důležité, jde o typologii „tvorby“).

Zároveň si uvědomíme, že těchto 27 obrázků bychom mohli označit po řádcích 27 písmeny abecedy.

Analyticky pak dovodíme, že i pětice pod obrázky se z hlediska rozložení šedých čtverečků skládají pouze z devíti různých typů. Prostřední šedý čtvereček existuje vždy, k němu se přidávají zleva a zprava další šedé čtverečky. Obtažena je buď „nejkratší“, nebo „prostřední“, nebo „nejdelší“ varianta. Devět různých typů rozmístění šedých čtverečků v pěticích tedy definuje všech devět různých možností vytvoření trojic „matrjoškových“ slov. Obtažení pak definuje konkrétní slovo z trojice (nejkratší, prostřední, nejdelší). Takových možností je tedy opět teoreticky možných 27.

V posledním kroku již tedy víme, které slovo je znázorněno pětičtverečkovým schématem pod obrázkem, víme, že obrázků je 27 (a přiřadili jsme jim po řádcích písmena abecedy) a tedy již jen přiřadíme pětičtverečkovým schématům příslušná písmena. Vyjde nám KRIZENI ZPEVNENYCH CEST PUL MILE VYCHODNE.

Nedostáváme kupodivu šifru 10, ale 9plus. Je tedy jasné, že se nějak musí zúročit předchozí šifra. Šifra má tvar pěti čtverců. Uprostřed jsou bigramy, v ostatních čtvercích jsou slova LEVÁ, HORNÍ, DOLNÍ, PRAVÁ. Všimneme si, že bigramy jsou vždy dvě písmena z nejkratších slov předchozí šifry (např. OR je ObR). Struktura šifry teď vede na polský kříž: chybějící písmeno z třípísmenných slov kóduje pozici 1., 2., 3. (ObR = 2. pozice). A polský kříž má 9 typů různých ohraničení chlívků. Matrjošková struktura celé trojice nám teď tedy říká, které čárky z poláka máme použít, a vytvořit tak správný chlíveček.

ObR = 2. písmeno z chlívku. Obr je ze slova dikobraz, vytvořeného takto: DI – K – OBR – A – Z (tedy: 1–1-ObR-1–1). Jako první písmeno tajenky tedy čteme 2. písmeno z chlívku poláka, který je ohraničen ze všech stran. Což je písmeno M. Atd.

Vyjde nám MYTINA JV OD LESNIHO LOMU.

Myš má na sobě tradiční vietnamský oblek a dojde k sýru ve slově Hanojské. Spolu s rozměrem bludiště to vede na známý hlavolam Hanojské věže. Místo tří disků poslouží tři různě velké mřížky z Káznice – na jejich rubu se po osvícení UV klíčenkou (myš drží v ruce baterku) objeví další fragmenty bludiště a nápis touto stranou nahoru.

Možností, jak poskládat mřížky na sebe („stavů hanojských věží“), je právě 27 a v každém z nich dojde myš k jinému slovu a v každém slově je sýrem zakryto jiné písmeno z abecedy.

Teď přichází na řadu básnička dole: řeka se vine od pramene k ústí, těhotenství začíná sexem a končí v porodnici atd. (všechny začátky a konce najdeme mezi 27 slovy). Správný postup je poskládat mřížky do stavu „pramen“ a poté přeskládávat mřížky podle principu hanojských věží – přemisťovat je po jedné, přičemž větší mřížka nesmí být na menší – abychom se co nejrychleji dostali do stavu „ústí“, tj. (praMen)-na koneČnou-Turistické-pomnÍk-(Ústí). Cestou si značíme písmena, která potkáme, a zapisujeme mezitajenku CTI SLOVA OD A DO ZET.

V posledním kroku postupujeme obdobně, jen začneme ve stavu s písmenem A a cestou zapisujeme místo písmen slova. Vyjde (pAráda)-na hřBitově-vYrazíte-na koneČnou-Turistické-zElené-(Značky). U nejbližšího hřbitova začíná cca 2,5 km dlouhá zelená značka končící u rozcestníku Hornek – vyhl. odb., kde byla ukrytá další šifra.

Obrázek znázorňuje schéma stavů a přechodů mezi nimi.

V rozhovoru je 27 replik a v každé replice je podtržený opis. Text je plný slabik bez samohlásky (hrst, smršť, skrz, trs, mlč, pšt). Všimneme si, že každý opis můžeme nahradit trojslabičným výrazem začínajícím na písmeno odpovídající pořadí dané repliky (v první replice začíná opis na A, v druhé na B atd.).

Například opis ve třetí replice „Trubice rozvádějící krev samic spárkaté zvěře“ vede na „cévy srn“. Šifra nám říká, že opis by také mohl být „konečné místo ratifikuj“, což vede na „cíl potvrď“. Obě nahrazení (cévy srn, cíl potvrď) mají stejný vzor, pokud se koukáme na dlouhé slabiky (-), krátké slabiky se samohláskami (.) a slabiky bez samohlásek (x). Tedy „cévy srn“ = „cíl potvrď“ = -.x.

Opis	Slabiky	Kód
přes počáteční hlásku abecedy nakreslil linku	Á-škrt-l	-xx
pitomá šifrovačka	Bl-bá hra	x-.
trubice rozvádějící krev samic spárkaté zvěře	Cé-vy srn	-.x
třímá sovětský symbol	Dr-ží srp	x-x
pokyn, aby Legolase rdousili	El-fa škrť	..x
barevné stuhy	Fá-bo-rek	-..
labužnický	Gur-mán-ský	.--
filmové hovnivály	Hr-do-bci	x..
zvuk signalizující spánek	Chrá-pá-ní	---
technicky vzdělaný člověk	In-že-nýr	..-
asijský tur utekl	Jak zdr-hl	.xx
vnitřní ohniště je v plamenech	Krb ho-ří	x.-
položil se	Le-hl si	.x.
pejorativní sex v akátech	Mrd v tr-ní	xx-
drobná skica	Ná-čr-tek	-x.
dva na třetí opaků noci	O-sm dní	.x-
pšouk nepouštěj ven	Prd za-drž	x.x
česky vyslovovaný černobílý čtvereček	Kvé-er kód	-.-
bleskové skonání	Rych-lá smrt	.-x
dřímající divoký pes	Spí-cí vlk	--x
strádá s oblibou	Tr-pí rád	x--
zběsilý útěk lesních panen	Ú-prk víl	-x-
kopec na území města, kde se koná TMOU	Vrch v br-ně	xx.
čínská nádoba na smažení	Wok pá-nev	.-.
dětský hudební nástroj	Xy-lo-fon	...
týpek, co publikuje videa na internetu	Jú-tú-ber	--.
dychtivě snědl sladkost	Zhl-tl mls	xxx

Mezitajenku čteme v prvních třech slabikách vět. Například „Dám vám hrst“ = –x = „spící vlk“ = S. Celá mezitajenka zní SUPER TED JEN MUSIS PRECIST MODEL ZEME JAKO MORSEOVKU.

Model země je GLOBUS, což je po převodu do tohoto kódování .– .x. .x- x-. -x- –x . Interpretujeme x jako oddělovač a čteme v normální morseovce, .–. .. – -.- — , tedy PITKO.

V šifře nejprve poznáme trojici sudoku, kde místo čísel jsou chlívky z polského kříže. Sudoku vyřešíme a na místech, kde jsou tečky, zapíšeme abecedu, do každého sudoku se vejde celá. Přečteme si mezitajenku z každého sudoku podle šedých čísel – BOCNI, PREDNI, SPODNI. Jedná se o tři stěny krychle 9 × 9 × 9. Pokud se podle dokreslených dělících čar boxů sudoku zaměříme na krychli 3 × 3 × 3, zjistíme, že v každé kostce leží právě jedno písmeno. Máme tedy opísmenkovanou krychli 3 × 3 × 3. Kde je ale tajenka? Kde je ještě volnost? Organizátoři si mohli vybrat, kterou pozici z 27 použili pro opísmenkování krychle. Proto převedeme tuto pozici znova na písmeno (takový trochu fraktál) a získáme řešení. Protože pracujeme s několika úrovněmi krychlí, postup si ověříme na obrázku. Řešení zní VRCHOLEK CTYRI DVA DEVET MIMO CHKO.

Vidíme písmenko N, slabiky Ná-čr-tek a celkem 27 koleček. Nabízí se tedy dopsat písmeno do každého kolečka.

Vzpomeneme si na šifru 11, kde náčrtek kódoval písmeno N a která také mluvila o pozdějším použití na šifře 13 (Hrst šprtů si na třináctce na náš rozhovor vzpomene a šifru vyluští, ostatní ne, a to myslím vážně). Způsob zápisu slova Ná-čr-tek a také rohová kolečka navádějí na rotaci trojúhelníku. Použijeme tedy stejnou rotaci a dané mapování (Ná = dlouhá slabika = tmavá, čr = bez samohlásky = bílá, tek = krátká slabika = světlá) pro doplnění ostatních písmen.

Příklady:

• Kolečko vpravo od N je světlé a v rotacích o 120 stupňů je pak světlé, pak tmavé. Tedy světlá-světlá-tmavá = ..- = inženýr = I.
• Rohy trojúhelníku nám dají v rotacích bílá-bílá-bílá, světlá-světlá-světlá, tmavá-tmavá-tmavá, odpovídající písmenům Z, X a Ch. Tato písmena tedy náleží do daných výseků.

Nyní přečteme mezitajenku dle čísel v kolečkách: VNITROZEMSKE.

Druhý krok vyžaduje pochopení spojnic. Kolečka také reprezentují státy EU (Evropská sedmadvacítka) a jsou spojena, pokud spolu sousedí. Na tento krok navádějí mezitajenka, planarita grafu a „čr“ zapsané v kolečku, které se mapuje na Českou republiku. Ne všechny státy lze namapovat jednoznačně, ale vnitrozemské státy ano. Čteme písmena ve vnitrozemských státech seshora dolů, KRIZ J.

Šifra je označená nůžkami, vystřihneme tedy jednotlivé dílky. Zřejmě se musí nějak k sobě poskládat. Na dílcích jsou jednak písmena, ale také kusy „definic“. Pokud k sobě spojíme správné dva kusy, vyjde smysluplná definice konkrétní dvojpísmenné zkratky. Je tedy rozumné předpokládat, že ve skutečnosti je šifra tvořena dílky, z nichž každý má hodnotu konkrétního písmene – a pokud to šlo, jsou písmena definována zkratkou. U některých písmen se vhodná zkratka nenabízí, proto jsou písmena napsaná přímo, což nás zároveň ujišťuje, že šifra používá i diakritiku. Pokusíme se najít všechna správná slicování, přeložit definice do písmen a poskládat všechny dílky k sobě. Skládání dílků postupně dobře vychází do tvaru pásku 23 × 3. Při skládání nám může pomoci i pozorování, že dost často jdou písmena po sobě tak, jak jdou v abecedě. Všimneme si, že ve skutečnosti se jedná o dvě abecedy. Je použita letošní tmářská o 27 písmenech a klasická česká o 42 písmenech, přičemž jedna je psaná od začátku a druhá od konce. Abecedy si vyznačíme kontrastně a v tu chvíli je dobře viditelné, že tvoří písmenka v grafickém rastru 3 × 3, který známe z letošní pomůcky. Přečteme tajenku EUNUCH.

Interpretace: eunuch je vykleštěný muž. Nedaleko se v mapě nachází sad se jménem KLEŠTĚNEC. Upřesnítko říká sever, sad má jasný severní roh, další šifru tedy vyzvedneme v severním cípu sadu Kleštěnec.

Na první stránce je 13 kartiček po 6 písmenech s nějakými obrázky, na druhé řada průniků. Jako první se tedy nabízí prozkoumat, která písmena jsou na dvojicích kartiček společná. Pro každou dvojici je takové písmeno právě jedno (jako u hry Dobble). Získáváme mezitajenku PRVNE KRYCHLI POTOM UV SVETELKO JUPI. Posvícení UV světlem skutečně odhalí další prvky, ale co ta krychle, kterou máme mít prvně?

Je třeba pozorněji prozkoumat obrázky. Nápadem (nebo pečlivou analýzou) je lze rozdělit do tří trojic, kde každá udává jeden směr. Spojka-brzda-plyn jdou zleva doprava, háček-porcelán-kormidlo jdou zepředu dozadu a balón-hořák-koš jdou shora dolů. Každé písmenko je navíc na kartičkách právě třikrát a každé má jinou kombinaci ze všech tří kategorií – rozmístíme je tedy do krychle 3 × 3 × 3. Všimneme si, že chybí prostřední kostička i písmeno CH, které je jako Chrudoš zavřené uvnitř 🙂

Nyní přichází na řadu informace z neviditelného inkoustu. Písmenka jednak hrají kámen-nůžky-papír, jednak je v průniku naznačen další průnik. Všimneme si, že každé písmenko vždy hraje stejný symbol (CH dává papír jako Chrudoš v Káznici). Zaznačíme-li si jej do krychle, možná si všimneme zvláštního rozmístění symbolů: v trojicích vedle sebe je vždy právě jeden jasný vítěz. Dokonce to platí ve všech směrech. Těchto „trojkrychliček“ je totiž také 27 (devět z každého směru) a v každé „trojkrychličce“ vyhraje jiné písmenko.

Zbývá vymyslet, co znamená „průnik v průniku“. Kartičky v první dvojici (XI ∩ XIII) mají společné písmenko P (koš) a P (porcelán). Pokud bychom kartičky vystřihli, překryli a prosvítili, uviděli bychom, že se kolečka obrázků protínají tak, jak šifra naznačuje po nasvícení. Průnik „koš“ ∩ „porcelán“ nám definuje „trojkrychličku“ (dole a středně hluboko). Čteme písmeno, které v této trojkrychličce vyhraje kámen-nůžky-papír. Tajenka zní PRUNIK TRAILU PALASKY S VEDENIM JUCHU.

Poznámky autorů:

• Rozmístění písmen i obrázků na kartičkách mělo nějaké stupně volnosti, snažili jsme se kartičky co nejvíc „seřadit“, např. horní a dolní písmeno mají vždy obrázek ze svislého směru (obdobně levo-pravé a předo-zadní jsou vždy naproti), písmena z první půlky abecedy jsou vlevo nahoře a horní písmena kartiček jsou popořadě A–M.
• Struktura vychází ze Steinerových systémů trojic řádu 13.
• Závěrečné JUPÍ/JUChŮ bylo zařazeno jednak, aby průniků nebylo 27, jednak, aby se do tajenky dostalo CH.
• Bohužel se nepovedlo použít stejné rozmístění jako v šifře 12 – příliš mnoho omezení na tajenky a mezitajenky.
• Nepovedlo se dokonce najít ani 100% vyhovující kombinaci mezitajenky a tajenky a museli jsme si pomoci přidáním římské jedničky UV inkoustem (místo VEDENIM vychází VEDENJM, dokud nevyměníme kartičku VII za VIII).

Na první čtení si povšimneme, že v textu chybí diakritika (což by mohlo indikovat, že s diakritikou by šifra nemusela fungovat). A že se jedná o typ šifry „rozhovoru orgů“, který popisuje sebereferenčně luštění. V šifře je tedy zřejmě řada skrytých nápověd. Kromě toho je v šifře řada závorek s písmeny. Kde je písmen víc, objevují se pořadová čísla, nikdy nejsou vyšší než 4.

Spíš než rychlý nápad to chce ještě trochu analýzy. Lze dovodit, že závorky jdou nejspíš „po určitých slovech“, nikoliv před nimi, neboť šifra obsahuje i závorky na konci řádků.

V závorkách je 64 písmen. Chrudoš už na TMOU 27 jednou operoval s mřížkami 8 × 8 písmen a s jejich čtyřmi rotacemi. Tak jako k myši patří sýr, by tedy k Chrudošovi mohla patřit mřížka a písmeno Ch.

Zjistíme, že v základním textu (mimo závorky) se Ch objevuje 16×, a to pouze ve slovech, která jsou před závorkami.

64 písmen, číslice s maximální hodnotou 4 (tedy max. 4. rotace), 16 Ch a informace, že Ch pomáhá utéct prvním písmenkům, to už vede na to, že použít by se mřížka mohla stejně jako v Káznici, tj. nikoliv ke čtení nějakého čtverce, ale naopak k vyplnění nějakého čtverce 64 písmeny.

V textu pak máme uvedeno číslo jedenáct miliónů deset, tedy 11000010, a zároveň hint na první řádek. To by mohlo určovat mřížku: a opravdu, toto rozložení děr má první řádek jedné ze tří mřížek z Káznice.

Vepíšeme tedy první závorková písmena za slovy obsahujícími Ch do mřížky – v tu chvíli se nám i může potvrdit, že pořadová čísla se objevují tam, kde je v závorce víc písmen (a vepisujeme nyní tedy písmeno z 1. rotace).

Potřebujeme ale ještě určit, která písmena ze závorek vepsat do mřížky ve druhé, třetí a čtvrté rotaci. Buď pomůže analytika slov před závorkami, nebo nápověda v textu (nebo obojí). Uvědomíme si, že Ch má v letošní hře nový znak, což by mohl být semaforový znak, který vypadá jak diagonála. Tento znak Ch představuje první rotaci mřížky. Když diagonálu pootočíme po směru hodinových ručiček, vznikne kolmá čárka – v semaforu D. Pak druhá diagonála L a nakonec horizontální čárka, tedy R. A opravdu, v šifře v textu se vyskytuje pouze 16 znaků D, šestnáct znaků L a šestnáct znaků R, a to vždy ve slovech před závorkami. Písmena Ch, D, L, R jinde v primárním textu nejsou.

Drobný vtípek: dovolili jsme si šifru pojmenovat CHLADÍRNA, proč asi?

V druhé rotaci tedy vepisujeme písmena ze závorek za slovy, která obsahují D, pak L, nakonec R. Ve čtverci 8 × 8 se objeví text: VYBORNE ORGOVI V CILI REKNI HESLO VLEZ JIZNIM VChODEM DO KADLCOVA MLYNA FRCTE. Heslo text neobsahuje, ale šifra říká, že ještě máme něco použít. Což by mohly být dvě zbývající mřížky. Můžeme zkoušet různé orientace obou mřížek a hledat čtyřpísmenné heslo, ale taky nás může trknout divné slovo BA: v Káznici měly mřížky a jejich rotace přiřazená písmena. Když přiložíme mřížku, co měla v Káznici nahoře B, a mřížku, co tam měla A, zůstanou pouze 4 průzory a v nich slovo VICHR, což odpovídá popisu z šifry.